Stříbro mluvené
Včera jsem tu načal téma stříbra a konstatoval jsem, že české pojmenování tohoto bělolesklého vzácného kovu je hodně záhadné, možná prý pochází až z exotické asyrštiny, možná má něco společného s baskičtinou, což je jazyk, který nemá v Evropě vůbec žádné příbuzné, a možná je tedy slovo stříbro stopa po lidech, kteří nebyli našimi příbuznými.
Na dnešek jsem slíbil stříbro z přísloví mluviti stříbro mlčeti zlato. Jeho smysl je zřejmý. Obvykle je lepší nebo řekněme výhodnější mlčet než mluvit. Mlčení je cennější než mluvení, stejně jako je zlato cennější než stříbro. Což se vědělo už za antických dob. Catona má například dvojverší, které v překladu zní Z mlčení nevzejde škoda, z mluvení bývá však zle. Pět set po Kristu stejnou myšlenku vyjádřil římský rétor a spisovatel Valerius Maximus slovy: "Už se mi stalo, že promluvení mrzelo, ale nikdy mě nemrzelo, že jsem mlčel." Ve stejné době žil i filozof Boëthius, a ten je autorem věty, která se dosud užívá: "Kdybys mlčel, zůstal bys filozofem." Boëthius s tím měl své zkušenosti, ta slova napsal ve vězení, kam se dostal za to, že příliš mluvil, totiž proti gótské nadvládě nad tehdejším Římem. My, kteří známe filozofův osud až do konce, bychom ho mohli opravit slovy: Kdybys mlčel, nebyl bys popraven.
Přísloví v podobě mluviti stříbro mlčeti zlato však nepochází z antických dob, podle Václava Flajšhanse přišlo do evropských jazyků z francouzštiny a prvně ho použil Antoine Rivarol, francouzský filozof, spisovatel a novinář, mimo jiné autor díla Rozpravy o všestrannosti francouzského jazyka. Žil koncem 18. století za Velké francouzské revoluce. Ostatně právě před revolucí Rivarol uprchl do Berlína, kde zemřel. Přestože ho Rivarol použil první, nebyl přímo autorem onoho přísloví, Flajšhans píše že "čerpal z pramene původně arabského"; arabské přísloví bylo známo už v 16. století.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
