Strojovna kladenské Vojtěšské huti získala při rekonstrukci původní krásu a odhalila své tajemství

26. únor 2019
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zazděná původní okna a dveře strojovny kladenské Vojtěšské huti, které vedly do vedlejší dnes již neexistující budovy

Vojtěšská huť později také Huť Koněv je areál bývalých kladenských železáren, které v polovině 19. století založil Vojtěch Lanna. V roce 1855 zde byla zapálena první vysoká pec v Čechách, která spalovala koks. Koncem 19. století byla v areálu postavena také strojovna Bessemerové ocelárny.

Díky novému majiteli a zkušenému týmu architektů bylo v roce 2014 možné hloubkovou revitalizací tuto budovu zachránit. Díky ní byla strojovně vrácena její původní krása a četné kulturní a společenské akce v ní konané mají jedinečnou a pro návštěvníky nezapomenutelnou atmosféru.

Vojtěšská huť byla založena roku 1855. Čtyři šachtové vápenné pece byly pak v areálu bývalé Vojtěšské huti postaveny v letech 1927 až 1929. Další nová pec byla z důvodu rozšíření výroby dokončena v roce 1940. Po ukončení produkce surového železa v 70. letech nebylo už potřeba ani přepálené vápno. A tak byly na přelomu 60. a 70. let zbořeny první dvě pece. V roce 1975 byl provoz ukončen a celý objekt začal postupně chátrat.

Posledním úplným výrobním objektem, který bylo možné z původní Vojtěšské huti zachránit, byla budova strojovny Bessemerové ocelárny z konce 19. století. V roce 2014 se proto dočkala hloubkové rekonstrukce. Nový majitel objektu Jiří Koldínský si pro tento úkol vybral architekta Ivana Sládka ze společnosti ARX STUDIO architekti, který vrátil budově původní lesk i krásu, a to při plném respektování jejího charakteru. A připravil bývalou strojovnu pro nové využití.

Při rekonstrukčních pracích byly zjištěny některé zajímavé skutečnosti. Ačkoliv strojovna působí na první pohled jako cihlová stavba s cihlovou nosnou konstrukcí, jedná se v základu o nýtovanou ocelovou konstrukci, která byla vyrobena v původní Vojtěšské huti. Tato konstrukce byla následně obezděná pálenými cihlami.

Díky tomu bylo nakonec možné zachránit a kompletně opravit celou budovu, protože vlastní cihelná vyzdívka byla značně poškozená, ale statika budovy zůstala zachována. Při průzkumu geologického podloží budovy byly náhodně objeveny i rozsáhlé, zcela zasypané sklepní prostory, které byly také obnoveny.

Původní okna jsou k nerozeznání od nových

Cihlová fasáda objektu působí po revitalizaci velmi svěže, přestože se před rekonstrukcí již téměř rozpadala. Přibližně polovina cihel zůstala původní, ale bylo nutné je očistit. Doplnění zbylých cihel bylo značně komplikované, protože každá cihla tu ve své podstatě byla originálem.

Fotografie z doby před začátkem rekonstrukce v roce 2010 dokládají, že původní okna byla necitlivě zazděná a někde byla dokonce použita nevzhledná okna plastová. Vše bylo proto nutné vrátit do původního stavu, vysoká okna znovu prorazit a opravit cihlové oblouky nad okenicemi.

Velmi se povedla i rekonstrukce původních vnitřních kovových okenních konstrukcí. Nové byly vyrobeny stejným technologickým postupem. Díky tomu v podstatě nelze vůbec rozpoznat staré konstrukce od nových. Vše působí velmi jednotně.

Hala strojovny je dnes využívaná pro různé kulturní a společenské akce. Výška stropu je v nejvyšším místě 12,5 metru, což poskytuje prostoru zajímavou akustiku. Na zmíněné nýtované ocelové konstrukci jsou zavěšená světla. Zajímavé jsou i výklenky na boční zdi. Původně se totiž jednalo o tři na sebe navázané budovy.

Schodiště jako vzpomínka na Poldovku

Vnitřní schodiště vede do kancelářských prostor a do soukromé části budovy. Při rekonstrukci se hlavní důraz kladl na dva materiály – kov a dřevo. Doplněné kovové prvky dokreslují spíše estetický dojem a industriální ráz budovy. Z jisté nostalgie byly pro zachování charakteru doplněny železné prvky vyráběné přímo v kladenské Poldovce.

Na stropě je možné vidět tři nosné konstrukce. Do stropu byly úmyslně umístěny obráceně, aby dobře vynikly. Je možné si na nich všimnout obráceným písmem vyraženého názvu Poldi Kladno. Na schodišti pak dostatečné osvětlení zajišťují dva reflektory z vyřazené úzkokolejné lokomotivy, která po areálu Poldovky kdysi jezdívala.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.