Suchozemské želvě bude nejlépe na zahradě než v bytě. Zdravá se dožije až osmdesáti let

21. červenec 2021

Byly doby, kdy si lidé vozili z dovolené u Středozemního moře želvy. Ty pak doma umístili do nějaké krabice, nebo je nechali volně chodit po bytě. Nejen, že vozit načerno zvířata ze zahraničí je trestný čin, ale i ten domácí přístup k chovu želv se naštěstí změnil.

„Tady máme nejznámější, nejsnáze chovatelný a sehnatelný druh želvy. Je to želva zelenavá,“ představuje své svěřence chovatel Martin Maláč. Ukazuje ještě želvy stepní, ty jsou ale na chov náročnější. Upadají nejen do zimního, ale i do letního spánku, takže si jich člověk moc neužije.

Každopádně je dobré vědět, že želvy rostou celý život, a ten může trvat i osmdesát let. Začínající chovatel želvy zelenavé si obvykle pořizuje mládě velikosti padesátikoruny. „Vyroste z toho zvíře, které váží i několik kilogramů,“ říká Maláč a dodává, že želva zelenavá doroste i do třiceticentimetrové délky krunýře.

Vyhrávejte zahradní grily, zahradní nářadí, knihu Pochoutky z chaloupky a další ceny. Každý všední den v čase 9.45-10.00 v letním speciálu Chalupářské léto. Soutěžte a vyhrajte >>

Péče o želvy

Hmotnost, rozměry i vysoký věk želv ale ovlivňuje zdravý chov. Už dávno neplatí, že želvě stačí bedýnka v bytě, pár lístků salátu nebo dokonce namočená houska a kus masa, jak se uvádělo v příručkách ještě před několika desítkami let. „Suchozemská želva by měla být chovaná na zahradě nebo dvorku. Na sluníčku,“ říká chovatel s tím, že v bytě to také jde, ale je to náročné na prostor i vybavení.

Želva zelenavá

Mláděti může stačit přepravka na maso, ale až vyroste, musí se zvětšit i výběh. Jako podestýlka je vhodný písek smíchaný se zahradnickým substrátem. Na obrušování drápků je vhodný velký kámen, na který by také měla svítit vyhřívací žárovka. V bytě je také pro želvu nezbytný zdroj UV záření.

Jako krmení je nejvhodnější to, na co je želva zvyklá ve své domovině. Jsou to hlavně luční byliny. „Pampeliškové listy, květy směs jetele, vojtěšky, pcháče, pelyňky,“ vyjmenovává Martin Maláč a přidává radu, aby se každý chovatel zajel do Chorvatska nebo Itálie, ráno si přivstal, a místo k moři zašel do svahů nad nimi. Když bude mít štěstí, uvidí volně žijící želvy tak, jak je jim nejlépe.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.