SUNDAT

17. září 2003

Dnešní povídání o slovech vzniklo na základě dopisu, klasického dopisu, který jsem dostal od posluchačky Jiráskové z Kaňku. Paní Jiráskové se nelíbí časté používání slovesa sundat místo správného sejmout, dát dolů, odstranit a třeba zout a pokládá sloveso sundat za slangové. Což bych upřesnil; sundat ve významu sejmout je hovorové, v politickém slangu se užívá ve významu odstranit ve spojeních jako "sundat ho z funkce" a ve sportovním slangu ve významu překonat ve spojeních jako "sundat z rekordu jednu desetinu". Paní Jirásková mě žádá, abych ve své rubrice proti slovesu sundat vystoupil a odsoudil ho. Nejsem v jazykových záležitostech tak přísný, a i když ani mně se časté používání tohoto slovesa moc nelíbí, raději mluvím o tom, jak se slova do jazyka dostala, jak vznikla. U slovesa sundat je to docela zajímavé.

Skupinu -ndat má ve svém základu několik českých sloves. Kromě sundat také vyndat, nandat, zandat, přendat, odendat a třeba popondat, která všechna vyjadřují nějaký pohyb, nějaké přemístění. Spisovatel Karel Poláček použil i sloveso zadundat. A kromě toho máme i - já bych řekl krásné - sloveso uondat, které má význam unavit, vysílit, z něhož je neméně pěkné přídavné jméno uondaný.

Všechna takhle slova pravděpodobně vznikla od takzvaného zástupového slovesa ondat, které se ve staré češtině používalo místo plnovýznamového slovesa v těch případech, kdy si mluvčí na přesné slovo nemohl vzpomenout a nebo ho z takzvaných tabuových důvodů nesměl či nechtěl vyslovil. Základem tohoto já bych řekl náhradního slovesa ondat je osobní zájmeno on, které se v těchto situacích v češtině používá často. Vzpomeňme si například na ukazovací zájmeno onen a z něj vzniklé slůvko oný. Spojení "ten oný" mělo ve staré češtině význam čert. Pomocí zájmena on se ale neopisují jen jevy nepříjemné, někdy se stává, že nechceme naplno vyslovit ani pochvalu či kladné hodnocení; z toho důvodu naši předkové vymysleli slůvko onačejší ve významu lepší. Protože pomocí zájmena on se nevyjadřujeme přesně a jsme schopni jeho pomocí leccos znejasnit, zamotat, vznikla slovesa onačit a zaonačit, zařídit něco řekněme neprůhledným způsobem.

Na závěr dodám, že podobným způsobem používají původem indoevropské zájmeno on i jiné slovanské jazyky, Poláci mají například sloveso onaczyc a v srbském dalmatském nářečí je sloveso onidit.

Tolik o slovech sundat, zandat, uondat a výrazech onačejší, onačit a zaonačit.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.