Švédský stůl s širokou nabídkou hlavních jídel slaví letos 110. narozeniny

Už v 16. století ve Švédsku a Finsku nabízeli svým hostům rodiny kupců a vyšší třída takzvaný brandy stůl (brännvinsbord). Před večeří se postávalo a popíjelo, kdo měl chuť, uzobnul z předkrmů z malého bufetu na postranním stolku. Bývalo tam máslo, sýr, sledě a několik druhů likérů; podával se také uzený losos, klobásy a uzeniny. Takové společenské setkání před hlavním jídlem trvalo klidně 2 až 5 hodin, muži a ženy se při něm obvykle bavili v oddělených místnostech.

V polovině 17. století se pokrmy přesunuly z vedlejšího stolu na hlavní, studené pokrmy doplnily teplé. Později se formou „švédských stolů“ podávaly předkrmy v hotelech a pak také na nádražích, před odjezdem jídelních vozů. Během olympijských her ve Stockholmu v roce 1912 začaly restaurace smörgåsbord nabízet jako hlavní chod.

Mezinárodně známým se tento způsob servírování stal na Světové výstavě v New Yorku v roce 1939, kdy byl nabízen ve švédském pavilonu v restauraci Tři koruny.

Sendvičový stůl

Švédské slovo smörgåsbord se skládá ze slov smörgås a bord, sendvič a stůl. Smör je máslo a gås zase husa, kousky másla na hladině smetany při stloukání Švédům kdysi připomínaly plovoucí husy. Kousky másla byly právě tak velké, aby se daly položit a rozmazat na chléb. Kdo přišel domů, posloužil si.

V současnosti je součástí tradičního švédského smörgåsbordu nejen chléb a máslo, ale taky sýr. Obvykle se začíná studenými rybími pokrmy, což jsou zpravidla různé druhy sleďů, lososů a úhořů. Pokračuje se druhým chodem (další studené pokrmy) a na závěr se podávají pokrmy teplé. Součástí smörgåsbordu může, ale nemusí být dezert.

A ještě zajímavost. V širším významu se pojem švédský stůl občas používá pro označení jakékoli situace, která vybízí návštěvníky, aby si z bohaté nabídky vybrali, co chtějí. Například z nabídky univerzitních kurzů, knih v knihkupectví a podobně.

Řízky hrají prim

Formou švédských stolů se stravujeme na dovolené v hotelu, v restauraci v rámci takzvaných brunchů (něco mezi pozdní snídaní a brzkým obědem), na společenských akcích, firemních večírcích nebo rodinných oslavách. Každý si vezme, na co má chuť, a hostitel se může bavit s ostatními.

Víte, co jako první mizí ze švédských stolů u nás? Pokud tam jsou, bývají to řízky. Přitom švédský stůl má jednu velkou výhodu: „To je výhoda pro toho hosta, že si může nabídnout v menších porcích věci, které třeba nikdy neochutnal,“ říká Karel Žižka, učitel, Střední školy pedagogické, hotelnictví a služeb v Litoměřicích, a jeho kolega Ladislav Pertl dodává, že bychom u švédských stolů neměli zapomínat na střídmost: „Je pravda, že se najdou lidi, kteří si dají řízek, vedle svíčkovou, a ještě, aby na mě zbylo, přidají k tomu věneček nebo laskonku.“ To všechno na jeden talíř.

Julbord, švédský vánoční stůl

Zvláštním typem smörgåsbordu je julbord, švédský vánoční stůl. Mívá 5 až 7 chodů, záleží na místních a rodinných tradicích. První tři chody jsou obvykle rybí. Čtvrtým chodem je často výběr studených plátků masa, přičemž nejdůležitějším je vánoční šunka (julskinka) s hořčicí. Pátým chodem jsou teplé pokrmy (småvarmt). Patří mezi ně třeba švédské masové kuličky (köttbullar). Jako příloha se nabízí salát z červené řepy v majonéze a teplé dušené červené, zelené nebo hnědé zelí a vařené brambory.

Šestým a sedmým chodem je sýrový a dezertní talíř. Oblíbený je rýžový nákyp (risgrynsgröt) sypaný skořicí, ve kterém je schovaná mandle. Kdo ji najde, bude prý šťastný.

Julbord nabízejí i restaurace, od začátku prosince až do doby těsně před Vánocemi. Objevuje se na vánočních večírcích, můžete si ho objednat jako „zážitkový program“ na hradech a zámcích. V současnosti bývá někdy tematicky zaměřený a představuje pokrmy z jiných zemí. V některých domácnostech se julbord prostírá až do Tří králů.