Symbolem Pardubicka je Kunětická hora s „Rumburakovým“ hradem na vrcholu

Hrad Kunětická hora vznikl v druhé polovině 14. století
Hrad Kunětická hora vznikl v druhé polovině 14. století

Kunětická hora u Pardubic je výjimečná a majestátní. Kdysi se stala symbolem moci, dnes je symbolem celého Pardubicka. A zároveň velice oblíbeným výletním místem. Hradní nádvoří, které v současné době prochází rekonstrukcí, připomíná na starých fotografiích éru první republiky.

Státní hrad Kunětická hora nabízí tři návštěvnické okruhy. Prohlédnout si můžete hradní palác, od sklepení až po vyhlídku ve věži. Čekají na vás archeologické nálezy, zbrojnice, hladomorna a samozřejmě i Rytířský sál. Dozvíte se, proč je Kunětická hora nejmladším hradem a nejstarším zámkem v Česku a jakou podobu areálu vtiskli slavní Pernštejnové, kteří tu vybudovali mimo jiné i půvabnou Kapli sv. Kateřiny Alexandrijské.

V severním křídle hradního paláce sídlí největší drak, jaký kdy obýval české hrady a zámky. Kunětická hora je přitom celá pohádková. Hrad se objevil třeba ve filmu Dívka na koštěti z roku 1971. Jeho režisér Václav Vorlíček se sem pak v roce 1980 vrátil i s televizním seriálem Arabela. Zřícenina hradu se stala filmovým domovem čaroděje druhé kategorie Rumburaka.

Pernštejnové hrad přebudovali na zámek

Poměrně velký hradní komplex s palácem a dvěma věžemi existoval na Kunětické hoře už v druhé polovině 14. století, později se stal typickým husitským hradem. V roce 1491 Kunětickou horu získali Pernštejnové. Vilém i jeho synové Vojtěch a Jan hrad postupně proměnili v zámek.

Pernštejnové na hradě vybudovali důmyslný systém opevnění, rytířské sály a reprezentativní místnosti s velkými okny. O významu hradu za Pernštejnů svědčí i návštěva krále Vladislava Jagellonského v roce 1497, spojená s pasováním Vilémových synů na rytíře.

Na hradě kdysi fungovala výletní restaurace, kterou navrhl architekt Dušan Jurkovič

Pak ale majitelé pardubického panství obrátili svoji pozornost přímo k Pardubicím, kde si vybudovali reprezentativní sídlo. Po třicetileté válce začala Kunětická hora pustnout a podléhat zkáze. Lidé začali hradní palác rozebírat na stavební materiál, jihozápadní část hradu se na sklonku 19. století dokonce zřítila do lomu.

Muzejní spolek a Dušan Jurkovič

Před totálním zničením hrad zachránil pardubický Muzejní spolek. V roce 1919 odkoupil Kunětickou horu od rakouského průmyslníka Richarda Drascheho. Ten provozoval jeden z kamenolomů na úpatí hory. Muzejní spolek oslovil kvůli renovaci hradu architekta Dušana Jurkoviče, který vypracoval plány na opravu celého areálu. V prostoru šesté brány vznikly salonky a vedle hradní restaurace, která fungovala až do 70. let 20. století. Na jejím místě teď vzniká historická replika.

Návštěvníci si mohou v areálu hradu nyní prohlédnout plenérovou výstavu. Uvidí na ní řadu unikátních historických fotografií, které zachycují stav hradu před prvními záchrannými pracemi a rekonstrukcí na počátku 20. století. Tedy stav, v jakém se hrad zachoval v podstatě od středověku až do naší doby.