Talár občas oblékají i lidé bez právnického vzdělání. České soudy ale mají nedostatek těchto přísedících

21. červenec 2022 12:58

Laičtí soudci z lidu jsou přitom v senátech potřeba, ze zákona pomáhají rozhodovat většinu trestních a pracovně-právních věcí. Bez nich soudy nemůžou pracovat a některá řízení se kvůli tomu protahují.

„Můj první případ byl rovnou vražda. To jsem jako nečekal, že od začátku budu tohle soudit,“ směje se Miloš Růžička, který v běžném životě prodává počítače. Poslední roky ale také obléká talár u Krajského soudu v Praze. „O roku 2019 sem chodím pravidelně, tak sedmkrát, osmkrát do roka,“ dodává.

Laičtí soudci z lidu sedí po boku předsedy senátu. Můžou se při jednáních ptát obžalovaných nebo svědků, nahlížet do spisu, a na konci i spolurozhodují o vině a trestu. Některé soudy ale mají problémy sehnat dostatek přísedících.

Právnické vzdělání není potřeba

Městskému soudu v Praze chybí sto přísedících. Tím se může stát každý, komu bylo třicet let a má čistý trestní rejstřík.

„Opakovaně se nechávám slyšet, že je mám docela rád v senátě. Jednak nesedím sám u těch složitých věcí, a taky nabízí poměrně nový pohled a nové názory na věc, kterou projednáváme,“ podotýká soudce Krajského soudu v Praze Jiří Wažik.

Přísedící jsou nejčastěji lidé v důchodovém věku. Například u ostravského krajského soudu oblékají talár hlavně ti, kteří přišli ze státní správy.

„Máme pár policistů, spoustu úředníků. Ale samozřejmě na druhou stranu máme pár podnikatelů, nějaké učitele, máme jednoho ředitele školy. Takže je to různé,“ popisuje soudce Igor Krajdl.

Přísedícího volí zastupitelé obcí nebo krajů. Funkce je na čtyři roky. A je placená, kromě náhrady mzdy a nákladů mají soudci z lidu nárok na 150 korun za jednací den. Částka se ale nezvýšila 25 let.

autor: Marie Veselá
Spustit audio

Související