TANTAL
Včera jsem tu mluvil o titánech a o titanech a říkal jsem, že jak pojmenování někoho velkého či významného slovem titán, tak jméno Saturnova měsíce Titanu, stejně jako název chemického prvku kovu titanu pocházejí z pojmenování synů a dcer boha Úrana a bohyně Gaie. Že všechna ta tři pojmenování mají kořeny v řecké mytologii.
Předejdu teď eventuální e-mail některého s posluchačů, který si možná uvědomil, že titan není jediný prvek, původ jehož pojmenování musíme hledat ve starověkém Řecku, a sám řeknu, že další původem mytologický je název prvku tantalu. Budeme tedy dnes mluvit o tantalu a o Tantalovi, o tom, kterého známe z často užívaného slovního spojení Tantalova muka.
Nejdřív si povíme něco základních fakt o prvku tantalu. Je to vzácný, chemicky velmi stálý kov, je šedý, tvrdý, ale tažný, používá se jako náhrada platiny v chemických nástrojích, zhotovují se z něj stomatologické a chirurgické nástroje a hroty plnicích per a také se přidává do ocelí. Objevil ho roku 1802 švédský chemik A. G. Eckeberg a dost dlouho trvalo, než se vědecká obec té doby dohodla, že opravdu jde o nový prvek. Až dvanáct let po objevu největší autorita tehdejší chemie rovněž švédský chemik Berzelius prohlásil, že ano, je to nový prvek a nechť se jmenuje tantalum neboli tantal podle řeckého mytologického krále Tantala.
Tantalos byl jeden ze spousty levobočků nejvyššího řeckého boha Dia. Jeho matkou snad byla Okeánovna Plúta, možná královna Omfala, on sám byl králem v lýdském městě Sipylu. Zeus ho měl možná vůbec nejradši ze svých smrtelných potomků, a takTantalos byl díky přízni svého mocného otce bohatý, šťastný, bez starostí. Směl dokonce chodit na Olymp a hodovat tam společně s bohy. Což mu všechno silně stouplo do hlavy, začal se pokládat za boha a soudil, že je mu všechno dovoleno. Například krást ambrózii a nektar na Olympu a hostit těmito potravinami zajišťujícími věčné mládí své přátele. Nebo vyzrazovat, jak bychom dnes řekli vykecávat, smrtelníkům, o čem se bohové radili. Zeus mu to všechno trpěl, ale nakonec i jemu trpělivost došla. To když se Tantalos rozhodl přezkoušet bohy z vševědoucnosti opravdu nechutně horrovým způsobem. Zabil svého syna Pelopa, rozkrájel ho na plátky, upekl a ochutil a předložil bohům k jídlu. Jestli vševědoucní budou vědět, co to mají na talíři. Věděli, silně se rozlítili a předtím než Tantala potrestali, syna Pelopa složili do původního tvaru a oživili. Tantalův trest byl takový, že se dosud říká Tantalova muka, když se chce říct, že jde o mučení opravdu nesnesitelné. Stál v průzračné vodě, ale když se z ní chtěl napít, voda zmizela, nad hlavou se mu skláněly větve s pomeranči, fíky, jablky a hrozny, ale když se po nich natáhl, vítr je zdvihl, aby na ně nedosáhl. A k žízni a hladu Tantalovi dříve milující otec Zeus obstaral ještě permanentní strach. Nad hlavou mu visel obrovský balvan hrozící každým okamžikem spadnout. Nespadl, jen tím stále hrozil.
Jenže co má prvek tantal společného s pyšným starořeckým Tantalem a jeho mukami... Isaak Asimov ve svých Slovech vědy píše, že tantal jako kov "vzdoroval účinkům kyselin a dokonce i účinku lučavky královské! Jinými slovy - ačkoliv byl ponořen do kyseliny, nebyl jí ani v nejmenším porušen, stejně jako se nepodařilo Tantalovi vypít něco z vody, do které ho ponořili." Tolik Asimov a já prodávám, jak jsem koupil.
Vysílá se ve čtvrtek 20. 2.03
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
