Televizní seriál F. L. Věk zavedl filmaře do Nového Města nad Metují, Broumova, Dobrušky i Machova

25. červenec 2021

Když počátkem 70. let minulého století natáčel režisér František Filip televizní seriál F. L. Věk, nemohl si vybrat už příliš moderní Dobrušku. Na východě Čech ale našel řadu jiných míst pro natáčení. Mnohá z nich v seriálu představovala i Prahu.

Obyvatelé Dobrušky jsou právem hrdi na svého rodáka Františka Vladislava Heka, o kterém napsal Alois Jirásek román F. L. Věk, na jehož motivy pak vznikl právě stejnojmenný neméně slavný seriál.

V době jeho vzniku sice v Dobrušce zůstal Hekův rodný dům, který jako zázrakem přežil dva velké požáry města, ostatní místa Dobrušky už ale neodpovídala dobovým reáliím.

Jedinou výjimkou byl hřbitovní kostel sv. Ducha z 16. století na jeho okraji. Ten se objevuje v seriálu několikrát, vždy, když František opouští nebo se navrací do Dobrušky. Tento kostel pak najdeme třeba ještě v dalším filmovém díle, v Moskalykově Babičce z roku 1971.

Nové Město za Dobrušku, Prahu i Králíky

Dobrušku si v seriálu F. L. Věk zahrálo nedaleké Nové Město nad Metují, které jako městská památková rezervace zůstalo bez modernějších zásahů.

Čtěte také

Interiér kupeckého krámku rodiny Věkovy vytvořily ve filmových ateliérech, jeho exteriéry však rozpoznáme v Novém Městě nad Metují dodnes.

A kdyby ho někdo nemohl najít, dnes je v něm cukrárna. Je to také dům, na kterém je pamětní dneska, že zde žila ještě krátce před narozením slavného skladatele, rodina Bedřicha Smetany.

Významnou roli sehrává v seriálu celé náměstí a také podloubí před domem, třeba ve slavné scéně, kdy Márinka vypráví o slavné historii českého národa.

Čtěte také

Z Nového Města nad Metují použili filmaři ještě řadu dalších míst. Zvlášť významnou roli tam hrál kostel na náměstí, který měl opět ztvárňovat ten v Dobrušce, a nebo část ulice Na Zadomí u zámku. Tam vytvořili dvorek kupeckého domu, kde František po neslavném návratu z domu štípá dříví.

V Novém Městě ale režisér objevil také lokace pro další města, ve kterých se seriál odehrával. Budova muzea ztvárňovala hostinec v Králíkách, kde se Věk potkává s Thámem a zahrady zámku pak posloužili jako zahrady strahovského kláštera v Praze, ve kterém malý a posléze mladý František studoval. Že se skutečně jedná o Nové Město nad Metují o tom není pochyb. Je dokonce vidět velká zámecká věž.

Libri prohibity v klášteře Broumov

Ani další scény ze strahovského kláštera netočil režisér František Filip se svým štábem v Praze. Tady jim posloužily rozsáhlé a víceméně v té době ještě poměrně prázdné prostory kláštera v Broumově. Například mohutné schodiště, kde se malý František potkává s císařem Josefem II. je to, přes které se dnes vchází do tamního muzea.

Čtěte také

Chodby, kterými tam František prochází, ale dnes nejsou návštěvníkům kláštera přístupné. Například ta s překrásnou freskou, kterou vstupoval chlapec do knihovny, je poznamenaná tím, že se krátce po natáčení do kláštera umístil archiv a potřeboval osvětlení.

Klášterní knihovna ale zůstala, jen ony zakázané knihy s nápisem Libri prohibity mají jinde než v seriálu. Jsou až v prvním patře. V téměř nezměněné podobě tam zůstal ale nesmírně půvabný kostel Broumovského kláštera.

Se seriálem F. L. Věk putovali filmaři ještě na další místa východních Čech. Například krásnou Žalmanovu chalupu našli na Náchodsku v Machově.

Čtěte také

Rodný dům F. L. Věka si pak nezahrál ten v Dobrušce, ale v místní části Machova, obci Nízská Srbská.

Páter Vrba, který se nestal nejstarším farářem v kraji, byl v seriálu pohřben na hřbitově u dřevěného kostela v Broumově. Hřbitov a kostel, kde pohřbili Františkova otce, je kostelem sv. Jana Křtitele v obci Slavoňov. Ten se objevuje také v poslední scéně seriálu, kdy František veze malého Michala domů.

Byl to 13. díl, který se ale v televizích nakonec neodvysílal, zůstal na dvě desítky let v trezoru.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.