Teplo a topit
Povídali jsme si tady hodně o mracích, oblacích, dešti a pršení. Teď se budeme věnovat teplu, horku, vedru a parnu. S významem slova teplo je trochu potíž. V odborné fyzikální terminologii je to slovo přesně definované jako druh energie související s pohybem částic hmoty, teplo je střední stav mezi vlažnem a horkem, přičemž teplotu odborníci definují jako vlastnost pevných látek, kapalin nebo plynů vyvolávající tepelný vjem.
Běžně mluvená čeština si z takových definic nic nedělá a významy slov teplo a teplota míchá, jak se jí zlíbí. Což odborníkům jistě není po chuti, ale to je tak všechno, co s tím mohou dělat. Ostatně jistě i oni užívají slovo teploměr, které je z hlediska zmíněných odborných definic zcela nesprávně utvořené. Ten přístroj totiž neměří žádné teplo, ale výhradně teplotu. Takže by se prý správně měl jmenovat teplotoměr. Ale pojďme od problémů s významem slov teplo a teplota k jejich původu. Praslovanské tepl je prý původem l-ové příčestí nedochovaného slovesa tepti, být teplý, hřát. Příbuzné s naším teplý je latinské tepidus, které znamená totéž, dále staroindické tápati, hřeje, a chetitské tapašša- horko. Všechno je to od indoevropského kořene tep- být teplý. Do příbuzenstva slov teplý, teplo, teplota, teploměr a třeba tepláky či teplárna patří i výrazy, které jsou příbuzné se slovesem topit ve významu udržovat oheň, tedy slova topení, topič, zatopit, topenář, jejich předkem je totiž praslovanské sloveso topiti ve významu rozpouštět něco ohříváním. To totiž také pocházelo od zmíněného nedochovaného tepti. Topit zkrátka původně znamenalo: způsobovat, že je něco teplé. Dalším příbuzným slovesa topit ve zmíněném tepelném významu je podle mne krásné české slovo topinka, což je chléb opečený pomocí topení. Naši předkové topince říkali ještě krásněji - topénka.
Já vím, sloveso topit má češtině dva významy, ten druhý slovník popisuje slovy "nořením do vody zabíjet" a ve zvratné podobě topit se sloveso znamená tonout, "být blízek smrti udušením ve vodě". Zítra si povíme, jestli takhle dvě topení mají jazykově něco příbuzného.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
