TITÁN
Slovo, o kterém chci mluvit dnes, se nepoužívá příliš často, ale není to slovo neznámé či nesrozumitelné. S tím slovem abych tak řekl šetříme, jde o výraz, který použijeme jen tehdy, když chceme něco označit jako opravdu ale opravdu velké. Nebo, méně často, tím slovem zažertujeme o něčem, co jako velké jen staví, a ve skutečnosti je to malé. Budu mluvit o výraze titán a také o výraze Titán, s velkým písmenem na počátku, a řeknu něco i o slově titan, s krátkým a, které se rovněž vyskytuje jak s malým, tak s velkým T na počátku. Všechna ta čtyři slova jsou blízce jazykově příbuzná, pocházejí jedno z druhého.
Nejdřív byli Titáni, ti s velkým T na počátku a s dlouhým á. To byli bohové, synové a dcery - ano řecká mytologie zná nejen Titány, ale i Titánky - boha nebe Úrana a bohyně země Gaie. Bylo jich dvanáct, šest pohlaví mužského a šest ženského. Hlídali trůn svého otce, a když se jejich rodiče jednou nepohodli, matka Titány začala nabádat, aby se proti otci vzbouřili. Což oni nechtěli, přemluvit se nakonec dal jen nejmladší Kronos. Srpem zbavil svého otce mužství a ujal se místo něj vlády nad světem. Své sourozence donutil, aby mu sloužili. Historie se pak opakovala, také nejmladší Kronův syn Zeus se proti otci vzbouřil, a přestože proti němu stála většina jeho mocných strýců a tet, tedy Titánů a Titánek, nakonec v desetileté válce o vládu nad světem zvítězil a poražené Titány včetně svého otce svrhl do věčné tmy Tartaru. Titáni se někdy pletou s Giganty, kteří o něco později také bojovali s Diem. A také s ním nakonec prohráli. Giganti však byli trochu jiné bytosti. Byli to obludní dlouhovlasí obři, kteří se narodili z kapek krve boha Úrana, když umírající bůh nebe třísnil zem krví z rány po svém uťatém mužství. Titáni a Giganti byli tvorové velcí, což vidíme z našeho dnešního významu slov titán a gigant. U slova titán Slovník spisovného jazyka českého uvádí dva významy: zaprvé co má obrovské rozměry a zadruhé ten, kdo vyniká svými duševními vlastnostmi nad jiné. Pokud jde o giganta, ve slovníku najdeme čtyři významy tohoto slova, ale v podstatě jde o totéž jako u titána, o velikost buď fyzickou, nebo duševní.
Podle starověkých řeckých Titánů se jmenují i už zmínění Titan s velkým T a titan s malým t, i když v tomto případě to není úplně stoprocentní. Titan s velkým T je jeden z nejzajímavějších měsíců planety Saturn, což je římské pojmenování boha Krona, nejmladšího a nejvýznamnějšího z Titánů. I některé další Saturnovy měsíce se jmenují podle Titánů, například Iapetus, Hyperion, Phoebe či Rhea, pojmenování měsíce Titan je však tak trochu nesmyslné, žádný Titan se nejmenoval Titan. Titan s malým t je prvek, lehký nekorodující kov, který má v čistém stavu vlastnosti podobné ocelím. Kutilové znají titanové vrtáky, titan používají také stavitelé kosmických raket. Prvek byl pravděpodobně pojmenován podle toho, že má výjimečné, takříkajíc titánské vlastnosti. Jiní ale říkají, že prvek dostal své jméno podle řeckého títanos, které znamená vápno, sádra a s obry Titány nesouvisí.
Vysílá se ve středu 19.2.03
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
