Tomáš Rypan

technik

V Českém rozhlasu Region pracuji jako zvukový technik. Jako hudební dramaturg (a posléze i ředitel) jsem dříve působil v jedné úspěšné regionální soukromé rozhlasové stanici. Později jsem se věnoval počítačové grafice.

Rádio mi ale přirostlo natolik k srdci, že jsem už navždy „ztracen“. A když jsem nedávno dostal možnost vrátit se do rozhlasového prostředí jako hudební dramaturg, neváhal jsem ani minutu. A zvláště proto, že se jednalo o Český rozhlas. Patřím k těm šťastným, které práce baví a naplňuje. Spokojenost posluchačů s hudbou, kterou stanice hraje, je mojí prioritou. A věřím, že rádio se nemá snažit posluchače vychovávat, ale dávat jim to, co od něj sami čekají.

Film, co mne pořád baví: Pulp Fiction: Historky z podsvětí. Nebo třeba Paris, Texas. Z českých mě napadá úžasná dvojice Olmerových filmů Co je vám, doktore? / Jako jed.

Hudba, kterou mám rád: To by byl dlouhý a rozmanitý seznam. Od Petera Gabriela, přes Milese Davise, Killing Joke nebo třeba Tori Amos až po Josepha Haydna.

Kniha, u níž nikdy neusnu: Bráno doslova, taková neexistuje, spolehlivě usnu u každé. Až natolik spolehlivě, že už jich moc raději ani nerozčítám. I přesto existují takové, které jsem přečetl jedním dechem. Třeba Bulgakovův román Mistr a Markétka.

Motto: „Dělej druhým to, co chceš, aby dělali oni tobě“. Je mnohem lepší, než jeho „nedělací“ varianta. Ale jedno motto s „ne“ mám přeci jen moc rád: „Neznám slovo nejde“. Odkoukal jsem ho od přítele – principála cirkusu, který jej neuvěřitelně naplňuje vždy do puntíku. Hodně mi otevřel oči. A myslím, že by se nám všem dost ulehčilo, kdybychom se tím řídili všichni. Pro začátek by stačili úředníci.

Sledujte nás