Topit se

Tím na chvilku odbočím od tématu slov souvisejících s letním počasím, ale ona to bude odbočka jen zdánlivá, a kromě toho i sloveso topit se bohužel souvisí s prázdninami, dovolenými a létem. Do příbuzenstva tohoto slovesa patří i výrazy potopa, zátopa, zátopové například území a vytopit i zatopit ve významech vyplavit i zaplavit. V etymologickém slovníku Jiřího Rejzka se dočteme, že sloveso topit je všeslovanské a že: "Praslovanské topiti se vykládá z indoevropského tap- potápět, nořit, jako příbuzné však lze uvést jen arménské tatavem, potápím." Dále Jiří Rejzek píše, že zcela shodné tvary slovanských slov jako u topit ve významu ohněm způsobovat, že je něco teplé, " nás nutí uvažovat o etymologické totožnosti obou výrazů, předpokládá to však značný posun významu." Jiří Rejzek tu totožnost obou různých topit a onen posun významu vidí takto: "Snad lze připustit jako přechodný význam "nořit do (teplem rozpuštěné látky, do teplé tekutiny"." Takže podle této teorie by, shrňme si to, topit souviselo s topit prostřednictvím teplé, topením ohřáté kapaliny, do níž se něco nořilo, tedy potápělo. Možná to tak opravdu je.

Michal Novotný

Naopak zcela jisté je, že sloveso tonout, které užíváme jako knižní variantu slovesa topit se, je původně dokonavý protějšek k topit. Podobně vznikla i podobně znějící slovesa kanout a kynout. Tolik o slovesech topit, topit se a tonout. Zítra se vrátím ke slovům souvisejícím s teplým počasím.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz