TRDLO

Dnes užívaný význam slova trdlo je ve slovníku uveden jako druhý. Původní význam, ve slovníku první, je označení kuchyňského předmětu. Trdlo se říkalo paličkám s rozšířeným koncem, které se používaly například k tlučení koření nebo k roztírání máku. V Rejzkově etymologickém slovníku se říká, že trdla se kromě toho užívala také k lámání lnu. Jinde jsem se dočetl, že trdlem se pracovalo nejen v moždíři, ale například také ve stoupě, což bylo jednoduché zařízení na drcení materiálu. V Machkově etymologickém slovníku se můžeme dočíst, že trdlo se používalo rovněž při pečení: "těsto se ovine kolem trdla a pak se peče," píše etymolog a dodává, že pečivu tímto způsobem upečenému se říkalo trdlovec. Shrnuto: trdlo byly nástroje, paličky s rozšířeným koncem. Než se pokusím vysvětlit, jak druh paliček může souviset s nemotornými, eventuálně hloupými lidmi, řeknu pár slov o původu slova trdlo. Vzniklo už v praslovanštině přidáním přípony -dlo ke slovesu terti či trti, které my dnes známe v podobě třít. Trdlo byl nástroj, kterým se třelo. A například trdliště je místo, kde se třou ryby. Souvislost trdel jako paliček a trdel jako nemotorných a odtud také hloupých lidí vidí odborníci jednak v jaksi neohrabaném tvaru paliček, jednak v jejich nemotorném, nepravidelném pohybu při práci. Pavel Eisner sice napsal, že nemotornost trdla " je výhradně závislá na ruce, která s ním zachází", ale možná šlo o trdla, která se mechanicky pohybovala ve stoupách, aniž by je přímo vedly nějaké ruce.

Michal Novotný

Nemotorný pohyb trdel určitě stál u vzniku slova trdlovat, původně "poskakovat, toporně a neobratně se pohybovat", později "nemotorně tančit". Jak se tančil starý český kolový tanec trdlička nevím, ale nemotornost se k tak hezkému jménu snad ani nehodí.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.