Treking, tréma

10. prosinec 2003

Dnes jsem si zase jednou vybral dvě slova, která nespojuje skoro nic, jen to, že o jejich zajímavém jazykovém zákulisí nevím tolik, aby to vydalo na celou jednu rubriku. Vlastně ještě něco je spojuje. Obě začínají stejnými třemi písmeny TRE.

Jde o výrazy treking a tréma. Treking je slovo v češtině nové, v klasických slovnících ho nenajdeme. Ve slovníku Nová slova v češtině se uvádí, že má dva významy. Jednak jde o vysokohorskou turistiku, za druhé o horské kolo určené k rekreační cyklistice. To slovo jsme zjevně přejali z angličtiny, ale sem se dostalo geograficky velkou oklikou přes Afriku z holandštiny. Anglické sloveso trek, které znamená namáhavě postupovat kupředu, totiž vzniklo v afrikánštině, tedy v jazyce, jímž koncem 19. a počátkem 20. století hovořili Búrové, evropští osadníci v jižní Africe. Což většinou byli Nizozemci a Angličané, takže afrikánština měla mnoho původem nizozemských slov. Afrikánské trek původně znamenalo "jet na voze s volským potahem" a vzniklo z holandského trekken, táhnout.

S trémou se nedostaneme do tak exotických krajů, zajímavost tohoto cizího slova spočívá v něčem jiném. Je cizí, původem italské, ale v italštině se stav "vnitřního rozechvění před veřejným vystoupením" nenazývá slovem, které by se jakkoli podobalo našemu tréma. Ano, našemu - slovo tréma pravděpodobně vzniklo v Praze, v divadelním jazyce, ve slangu operních zpěváků. Jeho základem je nepochybně italské slovo tremolo, což je odborný výraz pro třaslavý, chvějivý tón například houslí, ale i pěveckého hlasu. Italské tremare znamená třást se a také bát se latinské tremere má stejný význam. A když se zpěvákovi chvěl hlas neúmyslně, z nervozity, ze strachu před vystoupením, říkalo se posměšně, že má tremolo, což se zkomolilo na tréma. Slovo tréma asi skutečně vzniklo v Praze, takže je to řekněme české cizí slovo, někteří ale uvádějí, že sem přišlo z Vídně. Avšak ani v němčině dnes nic podobného slovu tréma v našem významu neexistuje. Naprosto nepochybně ovšem je, že výraz tréma ve veřejném textu roku 1865 jako první použil, a tím ho vlastně uvedl do češtiny, spisovatel a novinář Jan Neruda.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka