Trhanec s mákem a švestkami potěší malé i velké. Fanynkou je také Pavlína Mourková

Trhanec s mákem a švestkami

Naďa Konvalinková si Baráčnickou rychtu pamatuje z dob natáčení televizních pohádek. Do pražské restaurace se znovu podívala spolu s Patrikem Rozehnalem, aby se naučili krkonošský trhanec. Šéfkuchař Tomáš Sysel ho připravil se švestkami a švestkovým sirupem. Na ochutnávku dorazila herečka Pavlína Mourková.

Krkonošský trhanec

250 g hladké mouky
250 ml mléka
5 vajec
4 až 5 lžic cukr
2 g sušeného droždí
špetka soli
oříšek másla

Postup:

Do mísy nalijeme mléko, přidáme mouku, cukr, droždí, žloutky z vajec a špetku soli. Stále mícháme, aby nevznikly hrudky.

Do mísy nalijeme mléko, přidáme mouku, cukr, droždí, žloutky z vajec a špetku soli. Stále mícháme, aby nevznikly hrudky

Připravené těsto necháme v chladu odležet asi dvě hodiny. Všechny suroviny se tak lépe spojí.

Z bílků si vyšleháme sníh, který po odležení vmícháme do těsta.

Na rozehřáté pánvičce si rozehřejeme máslo (mělo by přestat pěnit), nalijeme těsto (1,5 až 2 cm vysoké) a placku z jedné strany opečeme.

Opečenou placku roztrháme vařečkou a dopečeme. Trhanec bude více opečený a kousky budou křupavější. V průběhu opékání můžeme ještě přidat máslo.

Těsně před dokončením přidáme na pánev švestky, které se musí prohřát.

Takto připravený trhanec můžeme servírovat. Podáváme posypaný mákem a politý švestkovým sirupem.

Švestkový sirup

1 balení sterilovaných švestek

Finální ochutnávka

Postup:

Šťávu ze švestek svaříme na konzistenci, která nám bude vyhovovat. Čím bude konzistence hustší, tím výraznější chuť sirup získá.

Baráčnická rychta

Sdružení Svobodná obec baráčníků bylo založeno 7. listopadu 1873 v Kolíně. Název vznikl od jména hostince, kde se společnost pravidelně setkávala, zvaného „Baráček“. Nešlo tedy o žádné sdružení majitelů malých domků či starých baráků, ale lidí, kteří souzněli s myšlenkou uchovávat staré české tradice a zvyky stejně jako původní lidové kroje z Čech, Moravy a Slovenska.

V roce 1926 baráčníci získali do vlastnictví budovu dnešní Baráčnické rychty na pražské Malé Straně. Nejvýznamnější stavební úpravy byly zahájeny na samém začátku 30. let s cílem vybudovat ústředí celého spolku. Radikální moderní rekonstrukce provedená v druhé polovině 30. let vtiskla domu podobu typickou pro meziválečnou architekturu.