Tři možnosti jak zabránit červivění třešní

1. červenec 2022

Každý z nás se setkal s tím, že třešně červivějí a po deštích praskají. Dá se s tím něco dělat? To nám poví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Červivění způsobuje vrtule třešňová, dvoukřídlý hmyz, taková moucha, která miluje žlutou barvu. Nalétává na třešně, když se začínají vybarvovat ze zelené, přes žlutou, k barvám zralého plodu. Dá se odchytnout na žluté lepové desky. Ale to není opatření, které ji úplně zničí. Existují ještě dvě další možnosti jak ji potlačit a posléze nezastihnout v plodu červíky.

Pěstitelská možnost je, že vysazujeme třešně rané, zrající do poloviny června. Vrtule na ně vajíčka sice naklade, stejně jako na ty pozdní, ale my plody sklízíme v době, kdy se larvičky sotva vylíhly, nebo jsou ještě moc malé na to, abychom si jich všimli.

A do třetice je tu možnost využít nabídky insekticidů. A to nejen konvenčních, ale i ze spektra bio, eko.

Pozdní chrupku Tamaru vrtule miluje

Vrtuli třešňovou likvidujeme v zárodku, v době, kdy začínají třešně žloutnout. Insekticidy se aplikují dvakrát, podruhé ještě asi tři týdny před sklizní. Pokud se pod stromy ‚pasou‘ slepice, rýpe se, okopává, moc vrtulí se na jaře nevylíhne. Ovšem, pokud máte souseda bez zájmu o úrodu třešní bez červíků, stejně vrtule přiletí od něj i k vám.

Na konci prvního prázdninového týdne obyčejně bývají zralé ty pravé třešně, velké a tmavé, ale i jen pestré chrupky. Napoleonova, Hedelfingenská, Kordia, Tamara a mnoho dalších. Pokud před tímto datem nepřijdou velké deště, plody nejsou popraskané.

Po deštích třešně praskají

S čím bývá problém, je sklizeň ‚špiček‘ stromů, na kterých bývá to nejlepší a nejvyzrálejší ovoce. Dají se sklízet pilou. Tedy celé větve, které by v koruně překážely, zahušťovaly ji, nebo dělaly strom příliš vysokým. Uříznete je a třešně otrháte na zemi.“

Jak se zbavit červů z třešní, aby neplavali v kompotu? Poslechněte si v reportáži.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.