TRIVIÁLNÍ

25. únor 2003

Když o něčem řekneme, že je to triviální, pověděli jsme, že to pokládáme za obyčejné, příliš jednoduché, banální, všední a také někdy za přímo vulgární. Když nám nějaký problém připadá triviální, zdá se nám, že je to problém lehce řešitelný, problém, který řešilo a vyřešilo už mnoho lidí, že je to zkrátka trivialita.Když má populární písnička či operetní árie triviální melodii, jde o melodii nesložitou, prostou. Triviální vtipy dělají sobotní baviči v televizních estrádách. Mnozí si ostatně myslí, že televizní zábava se v posledních letech silně trivializovala, razantně řečeno, že se vysílá pro blbý. Triviálně, tedy banálně a tak trochu vulgárně se dá i vypadat. U Antonína Sovy najdeme slovní spojení triviální půvab, což myslím znamená půvab až příliš prostý.

Ten, kdo se zahloubá nad otázkou vzniku výrazu triviální a má určité ponětí o evropských jazycích a o latině zvláště, možná připadne na myšlenku, že výrazy triviální, triviálně, trivialita a trivializovat připomínají latinská slova tri a via, tedy v překladu tři a cesta. Je to tak, slovo triviální skutečně vzniklo spojením latinských slov tri a via a triviální je tedy v doslovném překladu třícestný. Latinské slovo trivium pak znamená rozcestí tří cest.

Michal Novotný

Jenže to s tím, co jsem řekl o významu slova triviální, nedává žádný smysl. Třícestný přece není obyčejný, všední, banální ani vulgární, třícestné není jednoduché, spíš bychom řekli, že je to naopak složité... Kterou cestou se tří se na rozcestí dát, to přece nebývá triviální problém.

Souvislost mezi doslovným překladem slova triviální a jeho dnešním významem však není bezprostřední. Mezi původními třemi cestami a dnešní jednoduchostí, banalitou, obyčejností a prostotou stojí ještě jeden mezičlánek. Úplně přesně řečeno mezičlánky dva. Za středověku se za základ všeho vědění pokládaly tři vědy: gramatika, rétorika a dialektika. Souhrnu tří věd, pokládaných za naprostý základ všeho vědění, se obrazně říkalo trivium, tedy tři cesty. A toto pojmenování se pak později, v Rakousku za Marie Terezie, přeneslo na úplný základ školního vzdělání, který podle tehdejších názorů a koneckonců i zákonů tvořily tři předměty: čtení, psaní a počítání. Každý musel ve škole musel absolvovat trivium, tedy musel se naučit číst, psát a počítat. To bylo to základní, to pro každého povinné, tedy vlastně obyčejné, jednoduché, všední, triviální.

Vysílá se v úterý 25.2.

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.