TROP, TROPY

Zajímavější než význam sloves tropit a dokonavého ztropit je jejich původ. Je totiž nejasný a pokud je pravdivá ta z teorií, která se dnes pokládá za nejpravděpodobnější, sloveso tropit ve významu páchat nepřístojnosti vzniklo hodně překvapivě, z podstatného jména strop.

Nejprve si ale povězme o těch teoriích původu slova tropit, které asi pravdivé nejsou. S téměř stoprocentní jistotou tu například není žádná příbuznost s velmi podobným slůvkem trop, které užíváme ve významu zničený, jsoucí v koncích. Boty mohou být trop, naše ledviny mohou být trop a hlavně můžeme být trop my sami. Když jsme trop, jsme velmi unavení, malátní, vyřízení, deprimovaní, sklíčení, bez energie. Moje babička v těchto situacích říkala, že je úplně hin, což je německy tam; asi tušíte, kde tam. Slovo trop je také takzvané cizí, přejali jsme ho, vlastně přesně řečeno hráči karet ho přejali z francouzštiny. Původně se slůvkem trop označovala jen ta situace, kdy hráč karet musí skončit hru, protože přebral karty, má jich moc. Francouzské trop totiž znamená příliš mnoho, což je asi ze starého franského throp, hromada, kupa. Později se význam slova trop rozšířil na všechny situace, v nichž je nutné skončit hru. A odtud pak přešel do běžného jazyka jako pojmenování jakékoli bezvýchodné situace či úplného zničení.

Se slovesy tropit a ztropit nesouvisí ani rovněž velmi podobné podstatné jméno tropy, které nemá nic společného ani se slůvkem trop, přestože většina z nás byla v nedávných letních tropických vedrech úplně trop. Pojmenování pásu mezi oběma obratníky, který se vyznačuje teplým až horkým podnebím, vzniklo na počátku 19. století v němčině na základě řeckého tropé, obrat. Nad tropy, mezi obratníky, se Slunce takříkajíc obrací, řecky trépo. Takže jsme si dnes řekli, že tropit nesouvisí ani s trop, ani s tropy a na zítřek nám zůstalo povědět si, s čím sloveso tropit souvisí.