TROPIT

Včera jsem tedy říkal, jak to se slovesem tropit není, dnes bych měl říct, jak to se slovesem tropit a jeho dokonavou podobou ztropit je. Povím jak to pravděpodobně je. Teorie, kterou v obsáhlém článku v časopise Naše řeč v roce 1960 vyložil jazykovědec Igor Němec, se dnes pokládá jen za možnou, snad pravděpodobnou, ale jiná stejně není k dispozici, tak si o ní stručně a zjednodušeně řekněme pár slov. Předtím zcela na okraj: zmíněný Igor Němec ovšem není nedávný krátkodobý pražský primátor, je to jeho otec.

Jazykovědec Igor Němec ve zmíněném článku před více než čtyřiceti lety konstatoval, že ve staré češtině sloveso tropit, ani jeho dokonavá podoba ztropit, se zet na počátku, neexistovaly. Zato že existovalo sloveso stropit s es na počátku, které mělo význam něco negativního udělat. Přičemž v ruštině existuje sloveso stropiť ve spojeních stropiť dom, stropiť kryšu ve významech postavit dům, postavit krov, dokončit stavbu domu. To nepochybně, jak uvádí Igor Němec, souvisí se starým slovanským slovem strop, které znamenalo kryt, krov, střecha, konstrukce uzavírající stavbu shora. Když se stavba stropila, znamenalo to, že nahoře dokončila, dovršila. České stropit pak je podle článku v Naší řeči "vlastně pouze pojmenováním přeneseným z oné typické rukodělné činnosti konstruktivní na abstraktní činnost organizační". Stropit tedy rozšířilo svůj význam a znamenalo nejen dokončit dům, ale také dávat něco dohromady, uskutečnit, uspořádat eventuálně spáchat něco. Když se později zapomnělo na souvislost mezi slovesem stropit a stropem, začalo se es na počátku slovesa pokládat za předponu, a ta se odsunula, takže vzniklo vlastně špatně utvořené sloveso tropit. Na otázku, proč se sloves tropit a ztropit užívá převážně, jak píše "o podnicích nekalých", Igor Němec odpovídá dohadem. Snad prý se staré stropit časem začalo víc než o dokončování seriózních staveb užívat v souvislosti se stavbami různých nástrah, pastí, lapačů a sklopců.