Trpaslík a pidimužík
V našem seriálu o pojmenováních různých pohádkových postav, démonů malého vzrůstu dnes došlo na pidimužíka a trpaslíka, tedy na výrazy, které používáme i v běžném jazyce, když nemluvíme o postavách smyšlených a mýtických. Pidimužík je jednak, jak píše Slovník spisovného jazyka českého "pohádková bytost malé postavy", ale také, opět cituji ze slovníku "zrůdně malý člověk, lilipután" a rovněž "hanlivě muž nápadně malý, drobný, přeneseně člověk malého, úzkého rozhledu, nepatrného významu". Trpaslík je pak podle stejného slovníku opět "pohádková bytost malé postavy" a pak také "obyčejně hanlivě člověk nepatrné postavy nebo nepatrného významu".
Kupodivu v žádném slovníku, ani v těch, která zachycují nová slova v češtině, nenajdeme třetí význam výrazu trpaslík, totiž nevkusný předmět, kýč. Tento význam slovu trpaslík dala v šedesátých letech akce časopisu Mladý svět, která si jako symbol nevkusu vybrala zahradního trpaslíka. Ale zpět k démonům. Původ slova pidimužík je jasný a viditelný na první pohled. Pidimužík je mužík vysoký jednu píď. A píď byla staročeská míra, zhruba vzdálenost mezi napjatými palcem a ukazovákem. Staročeská píď byla v dnešních mírách 19, 71 centimetru. Slovo píď má indoevropský kořen ve významu napínat.
Také původ výrazu trpaslík je jasný, ale viditelný na první pohled není. "Slovotvorný rozbor nám ukazuje," píše se v knížce O češtině každodenní, ?že se v počátečním tr?skrývá číslovka tři? a v záhadném -pas- je?zašifrováno slovo píď." Takže trpaslík je mužíček vysoký tři pídě. Pokud dobře počítám, staročeský trpaslík měřil 3x19,71 centimetru, tedy přesně 59, 13 centimetru.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
