Tvarování jarně kvetoucích keřů a péče o ty, které spálil mráz a nevykvetly

17. květen 2024

Bíle kvetoucí tavolníky, zlatice, šeříky a další podobné keře po odkvětu upravíme k obrazu svému. Co chceme mít metr vysoké, seřízneme na půl metru výšky. Šeříky, u kterých by se nám líbila výška ke třem metrům, zkrátíme klidně na dva. A jak se postarat o keře, které nevykvetly, protože je spálil mráz? Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Forzýtie (zlatice), kterým nesprávně říkáme zlatý déšť, šeříky, bíle kvetoucí tavolníky, zlaté či krvavé meruzalky, odkvétají v květnu, poté je seřízneme. Za krátkou dobu se budou na nových výhonech tvořit základy květů do nové sezony. Proto je řežeme teď. Živé ploty z těchto rostlin upravujeme podle našich představ, volně rostoucí keře probíráme, vystříháváme nejstarší větve, bujné loňské přírůstky zkracujeme, aby obrazily do boku a zahustily keř.

Pomrzlá vajgélie

Stejně tak seřízneme mochny křovité nebo vajgélie. Často remontují, tedy kvetou koncem léta znovu. Bez řezu by nebylo toto kvetení tak výrazné.

Šeříky můžeme významně korigovat (průklestem) v březnu nebo probírat jednotlivá květenství po odkvětu. Nesmíme dopustit, aby se v nich začala tvořit semena. Keře by příští rok méně kvetly, navíc suchá květenství v zahradním aranžmá nevypadají dobře.

Tyto keře můžeme přistřihnout ještě v červnu, ale už jen trochu, pro usměrnění růstu a zkrácení nových výhonů.

Magnolie a rododendrony

Po odkvětu můžeme mírně upravovat keře magnolií a rododendronů. U nich platí, čím mladší keř, tím lépe řez snáší. Rododendrony jsou v tom ohledu méně citlivé. Pokud budeme keře probírat více, měli bychom se na to připravit už rok předem, začít je hnojit, aby měly energii na tvorbu přírůstků a na hojení.

Květy tavolníku spálené mrazem

Keře spálené mrazem

Jarní keře poškodil mráz a vůbec nevykvetly? Nejsem v tomto případě zastáncem tvrdého řezu. Přihnojil bych, pokud je třeba i opakovaně zalil a počkal až keře obrostou, nasbírají si energii pro růst a obnovu, kterou jim nic jiného než vlastní listy nevytvoří.

S řezem bych počkal do doby, kdy solidně obrostou, nebo raději do příští sezony. Ono se může stát, že na některých místech keře sice obrazí, ale jen z mízy, která byla ve větvích, v kmíncích nad místem, kde mráz zničil cévní svazky. Takže vyraší, nějaký čas porostou a náhle zvadnou, uschnou.

To, co bude suché po polovině července, už stěží obrazí, pak bude čas na odstříhání suchých částí. Keře, které kvetou na loňském dřevě a omrzly (bílé tavolníky, pustoryl,...), které neořežeme, částečně příští jaro pokvetou, no a pak je seřízneme jako tradičně.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.