TÝL
Dvakrát za sebou jsem tu teď mluvil o módním výrazu logistika a kromě toho, že jsem obsáhle pohovořil o jeho významu i o jeho původu, který nemá nic společného s původem podobného slova logika, jsem se také zmínil, že v armádě se tomu, co dnes nazýváme logistikou, říkalo týlové zabezpečení. Což je slovní spojení tak pěkné, tak pěkně české, jako by ani do obvykle toporného vojenského jazyka nepatřilo. Popovídejme si tedy dnes o výrazu týl.
Ve Slovníku spisovného jazyka českého pro výraz týl a jeho zastaralou a nářeční podobu týlo najdeme tři významy. Jednak jde o zadní část hlavy - například čepici si můžeme posunout do týla. Za druhé je týl šíje, tedy ta část těla, do které přechází týl krku, jinak řečeno zátylek. A konečně za třetí se slovem týl označuje, jak píše slovník: "zadní vnitrozemská strana bojujících vojenských útvarů, prostor za frontou; zadní strana vůbec". Partyzánské oddíly mohou bojovat v týlu nepřítele, raněné můžeme přesunout do týlu, týl ovšem může být i bombardován.
Základní význam slova týl je ovšem ten, který souvisí s naším tělem, se zadní částí naší hlavy či krku, vojáci - nebo kdo vlastně - pak slovo týl použili obrazně. Týl je to, co je vzadu.
Původ slova týl však s jeho umístěním nesouvisí. Odborníci v něm nacházejí starý indoevropský kořen teu-, otékat, nadouvat se. Ze stejného kořene jsou i slova tlustý, tuk. týt a tumor. Týl tedy původně byla tlustá zadní část krku. Pozoruhodné určitě je, že do příbuzenstva patří i pojmenování číslovky tisíc. To je totiž původně složenina slov, která by dnes zněla tlustá či nabobtnalá stovka.
Ale vraťme se k týlu jako vojenskému pojmu. Za Rakouska se ve významu týl užívalo slovo etapa. Ve Švejkovi se můžeme dočíst o etapním velitelství či o etapním obvodě. Slovo etapa pochází ze středonizozemského stape, které znamenalo sklad. Jak to přišlo, že dnes slovem etapa označujeme nějaký úsek, třeba cyklistického závodu, vysvětluje Jiří Rejzek ve svém slovníku: "Vývoj významu tohoto původně vojenského termínu byl: sklad - zásobovací stanice - úsek mezi dvěma zásobovacími stanicemi."
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
