U Věstoňovic na Třebíčsku roste evropská rarita – 600 let starý javor

7. únor 2014
Česko – země neznámá

Javor klen se podle odborníků obvykle dožívá nejvýš 400 let. Velký javor, který roste v lese u Věstoňovic na Třebíčsku, už ale oslavil 600. narozeniny a je tak kuriozitou evropského formátu. Pro místní lidi má i historickou hodnotu. V pobělohorské době se u něj totiž konaly tajné evangelické mše.

Pohled na Velký javor je monumentální. Obrovský dutý kmen přechází v silné větve, které jsou po zásahu odborníků ořezané. Vyrážejí z nich ale větve mladé, takže je zřejmé, že strom opravdu stále žije a každé jaro se zazelená.

Do dutiny kmene je možné pohodlně vstoupit, ale vždy tomu tak nebylo. Pamětníci vzpomínají, že jako malí lezli do javoru otvory po větvích. Vstupní otvor kdosi vyřezal před několika lety a prý to moc odborný zásah nebyl. Javor to ale naštěstí přežil. Strom měří v dolním obvodu asi 7 metrů, v koruně pak ještě víc.

V 17. století, v době pobělohorské, bylo javoru asi 200 let. Už v té době byl stromem statným a z dálky viditelným. Není tedy divu, že si ho jako místo tajných setkání zvolili evangelíci. Lidé, kteří v té době svou víru museli skrývat. Desítky protestantů se tak scházeli v lese a snad i díky těmto setkáním je v této oblasti evangelíků hodně dodnes. V nedalekých Horních Vilémovicích si později dokonce mohli postavit kostel.

Velký javor má velkou dutinu, do které je možné vstoupit

K památnému javoru dnes chodí lidé relaxovat a načerpat novou energii. Přicházejí pěšky od Třebíče po turistických značkách, přijíždějí na kole nebo na lyžích anebo prostě přijedou autem na okraj lesa a pěšky dojdou jen poslední 2 kilometry po lesní cestě. Hned vedle javoru je zastřešené turistické odpočívadlo.


Zvětšit mapu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.