Únor bílý, pole sílí, na zahradě bychom ale občas měli zalévat

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V únoru zaléváme především podzimní výsadby v zahradě

Únorové slunce dokáže vytáhnout ze země dost vody, umí probouzet stálezelené rostliny. Zejména pokud nad sebou nemají nějaký ‚slunečník‘. Například z větví jehličnanů. Nejvíce trpí podzimní výsadby. Ty, pokud je to možné, stíníme a zaléváme jako první a nejintenzivněji. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Stejné slunce významně ohřívá i tmavou kůru stromů. A to dosti významně. Poté, co slunce zajde, přichází mrazivá noc. Kůra chladne nestejnoměrně, nestejně se smršťuje. V místech pnutí podélně praská, pod borkou se časem vytvářejí mrazové trhliny, desky. Tomu brání buď stínění kmenů kůly (o průměru minimálně 8 centimetrů, umístěnými z jihu), nebo nějakým prknem opřeným z jihu o kmen. Nejčastěji se to řeší natíráním kmene vápnem. To má zároveň určitý sanitární účinek, zejména když se použije čerstvě hašené vápno.

Pokud se rozhodneme, že budeme pěstovat jiřinky z řízkovaných sazenic, vyndáme už teď, na začátku února, hlízy ze sklepa. Vysadíme je do květináčů, dáme do mírného tepla (15 °C), na světlo. Když narostou výhony delší 10 centimetrů, řízkujeme je a dáme zakořenit. Řízkované rostliny mají hezčí květy, lépe reprezentující danou odrůdu.

Kmeny stromů můžeme nabílit

Zkontrolujeme také hlízy mečíků, acidantér, tygridií, připravíme si hlíznaté begonie. Ty budeme vysazovat zhruba na 14 dnů do květináčků, a to tak, že nad hlízou by měly být alespoň 3 cm výšky květináčku volné. Až narostou výhony nad úroveň květináčku, dosypeme nad hlízu 2,5 cm substrátu. Kdyby se slehl, doplníme ho. V této zemi výhon zakoření, nebude mít tendenci se vylomit, hlíza bude také pevněji v zemi. Koncem února už můžeme dělit a vysazovat do květináčů kany.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.