Upláchnout

25. květen 2004

Dnes si popovídám o českém výrazu upláchnout ve významu zmizet, utéct, uprchnout. Záměrně o slovese upláchnout říkám, že je české, je totiž jen a jen české, v žádném jiném jazyce, ani v těch nejbližších, se ve významu zmizet nepoužívá slovo, které by se byť jen podobalo našemu upláchnout. Slovník spisovného jazyka českého označuje výraz upláchnout za expresívní, to znamená, že ho používáme v situacích neobyčejných, nějakým způsobem vzrušených. Dá se upláchnout s penězi důvěřivých klientů banky. Také ženich může upláchnout těsně před svatbou. A za komunistů se sice těžko, ale přece jen dalo upláchnout za hranice.

Sloveso upláchnout jsem si však do této rubriky nevybral proto, že je to jedno z málo opravdu českých slov, ani proto, že jde o slovo expresívní. Důležitější důvod byl ten, že toto slovo je zajímavé i tím, že odborníci nevědí, jak vlastně vzniklo, z čeho pochází, do jakého jazykového příbuzenstva patří. Přesněji řečeno, každý z odborníků si o původu slovesa upláchnout myslí něco trochu jiného.

Michal Novotný

Václav Machek ve svém slovníku nejistě, se slovkem snad na začátku navrhuje možnost, že tu jde o slovo totožné se slovesem páchnout ve významu vkročit. Už jsem tu jednou říkal, že toto staré české slovo nemá nic společného se stejně znějícím páchnout ve významu vydávat pach či vůni a že ho čeština zapomněla, až na slovní spojení "už tam ani nepáchnu" ve významu nevkročím tam. Podobně zapomenuté je sloveso pláknout či plákat, které znamenalo šplíchat, třást, čistit a z něhož máme slova vypláchnout, propláchnout, opláchnout, spláchnout a splašky. Do této jazykové rodiny řadí sloveso pláchnout ve významu utéct Josef Holub a František Kopečný ve svém etymologickém slovníku. Když někdo upláchne, je to, jako by ho spláchla voda.

Třetí teorii o původu slovesa upláchnout jsem našel v našem zatím posledním etymologickém slovníku, v Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka. Tady se - také nejistě a také za slůvkem snad - dává upláchnout do souvislosti se slovy plachý a plašit. Tahle slova jsou od indoevropských základů pol- a pel-, které měly význam strach, zneklidnění, vyrušení. Takže podle této teorie upláchnul ten, kde byl strachem poplašený, zneklidněný.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.