Uplést ošatku vyžaduje cvik a vytrvalost. Ošatkářka Renata Němečková řemeslo ráda ukazuje dalším generacím

30. březen 2021

Nazdobená velikonoční vajíčka vypadají nejlépe na ošatce ze slámy. I to je důvod, proč ošatkářka Renata Němečková mívá o Velikonocích vyprodáno. Svátky jara pro ni bývaly nejrušnější dobou v roce. Ve skanzenech a na tržištích totiž ukazovala, jak se pletou ošatky. Teď plete hlavně doma v kuchyni.

Ošatky patří mezi oblíbené jarní dekorace

Renata Němečková vyučuje na základní škole v Kralupech nad Vltavou estetickovýchovné předměty, jejím velkým koníčkem je ale pletení ošatek. Tradiční řemeslo učila zájemce na kurzech v Praze a spolupracovala i s kralupským muzeem.

Ošatkářka Renata Němečková mívá na Velikonoce nejvíce práce

„Já jsem tu slámu měla ráda už od malička. V dětství mne strejda naučil plést slaměné ozdoby,“ popisuje začátky svého koníčku Renata Němečková. „Na ošatky se u nás používá žitná sláma. Splétalo se různými borovými loubky nebo lipovým lýkem, lískou. Já k tomu splétání používám ratanovou šénu, protože má dobré vlastnosti.“

Uplést ošatku trvá zručné ošatkářce několik hodin

Ošatky se dělají kulaté nebo oválné, ploché i se zvednutými okraji. Využití mají opravdu široké. Můžete je používat na kynutí těsta na chleba, k servírování pečiva nebo na velikonoční kraslice.

Provozování tohoto tradičního řemesla nevyžaduje žádné speciální vybavení. Renata Němečková využívá hlavně nůžky, kleštičky a ostré šídlo, kterým dělá díru do slámy, aby mohla protáhnout svazovací materiál.

Ošatkářka Renata Němečková pro účastníky svých kurzů předem připraví základ ošatky. Pletení jde potom rychleji

Jaká část výroby ošatek je nejnáročnější? A k čemu se používá takzvaná tulajka? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.

K pletení ošatek je potřeba ostré šídlo, nůžky, kleštičky a speciální kroužek na vedení slámy
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.