Užitkové ohně nám pomáhají přežít. Ty slavnostní obskakujeme my, protože jsou součástí tradic

22. červenec 2021

Oheň patří mezi největší lidské vynálezy. Jeho ovládnutí pomohlo rozvoji civilizace. Přesto v ohni stále vidíme mnoho magického, a proto je oheň nejen užitkovou záležitostí, ale i symbolem setkávání, slavností a tradic.

Z hlediska využití ohně je dělíme na užitkové a slavnostní. Užitkové ohně jsou ty, kde se chceme ohřát, něco vysušit, uvařit si či třeba jen opéct buřty. Nevztahuje se na ně žádné zvláštní rituální opatření a i jeho stavba je taková, aby vyhovovala účelu, pro který jsme je rozdělali.

Naopak slavnostním ohňům je věnována mnohem větší pozornost. Už od našich pravěkých předků je oheň něčím, nad čím se probíraly nejen běžné záležitosti dne, ale také důležitá rozhodnutí. To přebrali naši předkové a podobná tradice se drží dodnes. Například to, že kolem ohně se sedí nejlépe v kruhu, aby měli všichni užitek z jeho tepla stejná a nikdo nebyl zvýhodněn. Do ohně se nevhazují odpadky a někde je na slavnostním ohni zakázáno opékat i buřty. Také do slavnostních ohňů většinou přikládá jen ten, kdo byl k tomu určen a nikdo jiný přikládat nesmí. Stejně jako pravidlo, že když někdo mluví, do ohně se nepřikládá.

Vyhrávejte zahradní grily, zahradní nářadí, knihu Pochoutky z chaloupky a další ceny. Každý všední den v čase 9.45-10.00 v letním speciálu Chalupářské léto. Soutěžte a vyhrajte >>

Oheň by se měl vždy dělat na vhodném místě, ne pod stromy, ne u hořlavých staveb či materiálů. Velikost ohně by měla být přiměřená tak, aby neobtěžoval přílišným žárem. Kdo se stará o oheň měl by nachystat k přikládání alespoň trojnásobek původního množství dřeva potřebného k založení ohně.

Nejběžnější druhy slavnostních ohňů

Asi nejznámější je pyramida. Dřeva se skládají v různé délce od středu do okrajů a opírají se o sebe horním koncem. Vnitřek pyramidy je vycpán chrastím a větvemi a horní plocha uzavřena vhodnými klacíky.

Pagoda je tvořena poleny, která se na sebe skládají vždy o devadesát stupňů pootočená. Zde je nutné použít vždy dvě a dvě stejné polena a opatřit je zářezy, aby polena nespadla. Vnitřek pagody, která se směrem vzhůru zužuje je opět vycpán chrastím a drobnějším dřevem. Některé skautské oddíly staví pagodu o půdorysu například šesticípé hvězdy.

Třetí nejběžnější druh ohně je vatra. Ta je skládána z polen stejné délky, a to i v několika patrech. Tento oheň byl původně signálním a bylo potřeba, aby byl daleko vidět. Dnes se používá například při pálení čarodějnic nebo při oslavách slunovratu.

Kombinace a hry s ohněm

Kombinací užitkového ohně je pak oheň strážní. Ten je tvořen několik velkými poleny, která se přisouvají k sobě, a mezi nimi hoří drobný oheň. Důvod je ten, aby se hlídka na stráži mohla ohřát a přitom oheň nebyl vidět zdaleka. Navíc nebylo potřeba mnoho dřeva a oheň vydržel dlouho hořet. Polena se žhavými konci navíc mohla při poplachu zapálit připravený větší signální oheň.

S ohněm se dají hrát i různé hry. Velmi zajímavá hra je například ta vycházející právě ze strážního ohně. Zkuste si s rodinou nebo s přáteli rozdělat oheň (samozřejmě nejlépe třením dvou dřívek, nebo alespoň maximálně třemi sirkami a bez použití papíru či jiných urychlovačů hoření) a udržet jej 24 hodin. Zdaleka to není tak jednoduché, jak se zdá. Ke druhé hře potřebujeme provázek. Přivážeme jej do výšky asi 50 cm nad ohniště. Kdo první rozdělá oheň (opět ideálně po skautsku), takový, aby přepálil provázek, aniž by někdo zvedal hořící větve ze země, vyhrál soutěž o největšího ohnivce. 

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.