V Centru sklářského umění v Sázavě si můžete prohlédnout největší světovou sbírku moderního skla

4. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Každý exponát je unikátním sklářským uměleckým dílem

Ve městě Sázavě ve Středočeském kraji mají Centrum sklářského umění. Vzniklo v původní huti František, kterou postavil v roce 1882 Josef Kavalír a pojmenoval ji po svém otci - zakladateli Skláren Kavalier. Prostory byly citlivě zrekonstruovány a dnes je huť František místem s jedinečnou atmosférou. Nabízí přehled o moderním sklářském umění a také možnost vyzkoušet si různé sklářské techniky.

V roce 1835 koupili František a Antonie Kavalírovi nedaleko městečka Sázavy na řece mlýn a o dva roky později u mlýna postavili první Svatoprokopskou sklářskou huť, kolem které vznikla samostatná sklářská osada. V roce 1882 postavil jejich syn Josef druhou sklářskou huť jménem František, kterou pojmenoval po svém otci.

Kavalírova sklárna se zaměřovala především na laboratorní sklo a malé sériové sklo a rychle získávala mezinárodní věhlas. V roce 1855 vystavovala své sklo na mezinárodní výstavě v Paříži a získala čestné uznání. V roce 1861 pak samostatná expozice laboratorního skla Kavalírovy sklárny získala na světové výstavě v Londýně zlatou medaili.

Huť František je dnes nejstarší dochovanou sklářskou hutí v Sázavě. Jako Centrum sklářského umění objekt v současnosti provozuje obecně prospěšná společnost Cesty skla, založená v roce 2013 vlastníkem objektu - Nadací Josefa Viewega. V roce 2010 byla huť František zásluhou nadace prohlášena nemovitou kulturní památkou. V historickém objektu skláren tak znovu oživilo sklářské umění a stal se kulturním a společenským centrem.

Sklářské umění pro každého

Hlavním cílem Centra sklářského umění je poskytování prostor a vybavení pro přípravu uměleckých děl sklářským výtvarníkům z celé České republiky a také podpora studentů a začínajících umělců v oblasti sklářského umění a řemesla. Nedílnou součástí aktivit centra je proto organizace workshopů, konferencí, přednášek nebo sympozií.

 

Každá místnost je věnována jedné sklářské technice

Na své si ale přijde i laická veřejnost. Ať už v podobě víkendových workshopů nebo tvůrčích dílen pro děti i dospělé. Stačí si zvolit tvůrčí program a během workshopu se naučíte vybranou sklářskou techniku. Domů si pak odnesete svůj hotový výrobek. V Huti František tak můžete prožít příjemný den i s dětmi. Ty se navíc mohou zabavit hledáním skřítků Kerblíků po celé sklárně nebo vytvářením jednoduchých skleněných výrobků v tvůrčí dílně. 

V Huti František mohou návštěvníci spatřit i zrekonstruované historické chladící pece, které dnes slouží spíš jako atraktivní místa pro vystavení sklářských uměleckých děl. Zachované jsou i kanály, kudy se vedl do pecí plyn, a impozantně působí i opravený komín.

Dnes je ale Huť František nově vybavena. Mají zde velkou pánvovou pec na dvě stě kilo skloviny a nejmodernější chladící pece, kde se sklo při speciálních akcích přímo vyrábí. Návštěvník se tu dozví vše i o procesu výroby. Jednak v menší interaktivní místnosti, kde je zábavnou formou představena výroba skla a jeho barvení, jednak v horním patře, kde rozsáhlá expozice ukazuje možnosti výroby a dekorování skla. Každá místnost je zaměřená na jinou sklářskou techniku: od broušení přes rytí a malování až po hutní techniky.

Unikátní světová sbírka moderního skla

V sázavské Huti František se podařilo koncentrovat všechny umělecké práce, které od roku 1982 vznikaly během Mezinárodních sklářských sympozií ve sklárně Crystalex v Novém Boru. V pravidelných tříletých intervalech se tu scházeli špičkoví sklářští výtvarníci, aby před odbornou i laickou veřejností předvedli své umění. V průběhu let se na těchto sympoziích vystřídaly stovky umělců a vzájemně si vyměňovali zkušenosti ohledně nových technik ve světě skla.

Vystavená sklářská umělecká díla v Noemově arše

Během této doby vznikl jedinečný soubor prací, který představoval vývoj moderního skla druhé poloviny 20. století a který ve světě neměl obdoby. Sbírka byla pak doplňována během dalších sympozií v posledních desetiletích a dnes čítá přes 1 500 uměleckých děl. V souvislosti s úpadkem závodu Crystalex se začala hledat řešení pro záchranu celého vzácného souboru. O záchranu sbírky se zasloužila Nadace Josefa Viewegha, která sbírku zakoupila z poskytnuté dotace.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová