V červnu si namnožte okrasné keře řízkováním
Červen je vhodnou dobou, kdy si můžete nařízkovat okrasné keře. Zelenými řízky lze dobře množit japonské javory, šeřík, skalník, magnólii, kalinu, hortenzii, vřesovec, popínavé plaménky a mnoho dalších keřů. Chce to ale trpělivost. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Bylinné nebo zelené řízky rychle koření, často jsou tou nejlepší metodou, jak keře namnožit, ale není to zadarmo. Do mladých měkkých pletiv snadněji pronikají houbové choroby. Třeba i z nůžek nebo nože, kterými řízkujeme. Základem je tedy čistota nářadí. Vhodné je použít nejen přípravek proti houbovým chorobám, ale i stimulátor, do kterého řízky namočíme. Ten mnohdy obsahuje i desinfekční složku.
Jak řízky připravit, popisujeme v audiu a vidíte na fotografiích. Měkká pletiva řízků snadno ztrácejí vodu, vadnou a pak i hůře koření. Proto se listy zkracují třeba na polovinu, aby listová plocha neubírala řízku vláhu. Řízky se (po smočení ve stimulátoru) dávají do bedniček, hlubších misek nebo květináčků. Jsou náchylné k chorobám, a tak by se plocha listů řízků neměla dotýkat listové plochy řízku vedlejšího. Substrát by měl být z rašeliny nebo míchaný, v různém poměru z perlitu, drcené rašeliny, písku, polystyrénu. Nádobu s řízky potáhneme mikrotenem. Je dobré, pokud máme možnost, alespoň v prvních dnech řízky občas porosit vodou. Nepatří na slunce, ale spíše do stínu, do teplot nepřesahujících 20 °C.
Vedle výše jmenovaných rostlin se z bylinných řízků zapěstovávají jiřinky, bylinky; řízkovat můžete šalvěje (zejména ty s barevným okrajem listu) i majoránku, pelyňky (estragon), dobromysl, nebo rozmarýnu, yzop, tymián, mateřídoušku. Dále ‚kobercové‘ trvalky, skalničky, pokud jsme je po odkvětu seřízli a třeba i přihnojili.
Když řízky zakoření, přesazujeme je do substrátu. Ten by měl být sterilní, ošetřený nějakým fungicidem nebo s kulturou nějakého biologického ochránce proti chorobám kořenů. Používá se rašelinný substrát. Rostliny se musí otužovat, zvykat na okolní prostředí, obyčejně se přes zimu ukládají do míst, kde nemrzne. Teprve po zimě se vysazují nebo přesazují, další zimu už mohou být na stanovišti, raději pod krytem chránícím před velkými mrazy.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
