V Dobříši chce část zastupitelů referendum, které omezí stavbu nových domů a satelitních sídlišť

Na okraji Dobříše směrem do brdských lesů kráčí s psíkem po úzké asfaltce penzistka Marie Martincová. Rozhlíží se kolem sebe a ukazuje, kde v uplynulých letech vyrostly nové domy.

„Koukněte na tu stráň nad rybníkem. Tam byla nejdřív louka, pak z toho udělali pole a teď tam postavili takové příšery, to sem vůbec nepasuje,“ říká.

Architektonický styl, který do podbrdské vesnice příliš nezapadá, místní rodačce nevadí tolik jako spíš to, že se tu pořád staví.

„Třeba Brodce, to je rekreační oblast a to by se mělo celé zastavět. Jestli bude referendum, tak budu hlasovat proti výstavbě. Je to děs, já si myslím, že vlítnou i na tohle pole. Hlavně že přijdou do pokladny prachy a je jim jedno, co tam bude. Zeptejte se starosty,“ rozesměje se uvolňujícím smíchem žena a jde dál venčit svého jezevčíka.

Starosta Dobříše, štíhlý muž sportovní postavy Pavel Svoboda (Pro Dobříš) okolo obce pravidelně běhá a okolní krajinu si zamiloval dávno. Podle něj má ale město omezené možnosti, jak bránit tomu, aby se rozrůstalo do okolní krajiny. „Stavební pozemky, které jsou města nebo soukromých investorů, budou dřív nebo později zastavěné.“ 

Ve středočeské Dobříši navrhnou zastupitelé na čtvrtečním jednání referendum, kterým chtějí zastavit nebo aspoň omezit výstavbu nových domů na okraji města.|foto:Ľubomír Smatana, Český rozhlas

Starosta si nechce tzv. vzít na triko, aby omezil výstavbu na obecních pozemcích v části Brodce, a připravil tak kasu o zhruba 220 milionů korun. Metr čtvereční nezasíťovaných pozemků tady stojí 3500 korun, zasíťovaný více než dvakrát tolik. Město podle starosty může ovlivnit výstavbu mimo územní plán a sám si myslí, že nikdo v obci nemá zájem stavět víc. „Nad současný územní plán jít nechceme.“

Tomu ale nevěří čtyři zastupitelé, kteří podávají návrh na vypsání místního referenda. Mezi nimi i Jaromír Bláha paradoxně ze stejného politického sdružení jako starosta (Pro Dobříš), podle kterého budou developeři ukusovat krajinu kus za kusem a výstavba se bude dál rozšiřovat do volné krajiny.

Dobříš není zdaleka jediná, kde ke sporům dochází. Vysoké ceny nemovitostí vytlačují obyvatele za město všude.

K částečné stavební uzávěře přistoupili třeba v nedalekém Mníšku pod Brdy, kde je starostkou odbornice na ochranu životního prostředí Magdaléna Davis (Zelení).

„Mezi lety 2006 a 2011 se tu skoro zdvojnásobil počet obyvatel. Proto jsme si v novém územní plánu schválili mírný nárůst. Stále jsou tu plochy, na kterých lze stavět. Je to zhruba třicet až čtyřicet domů ročně. Rozhodně to není překotný růst jako dřív.“

Kolem velkých měst vznikají satelity všude na světě. Podle výkonné ředitelky Svazu měst a obcí a zastupitelky Jesenice u Prahy Radky Vladykové (ANO) je trend jasný. Lidem výstavba vadí a chtějí ji zpomalit.

Referendum

„Jakmile se zastaví to, co umožňuje územní plán, přijdou další návrhy developerů na rozšíření. V mnoha obcích to tak dopadlo, radnice neodolaly. Proto chceme referendum, které bude pro každé další zastupitelstvo závazné,“ říká Bláha, který mimo jiné působí dlouhodobě také jako expert na ochranu lesů v hnutí Duha.

„My to kolem metropolí řešíme velmi často. Nárůst obyvatel vede k tomu, že nestačí kapacity škol a školek, vede to k nedostatečné dopravní obslužnosti, ucpávají se silnice, takže ten tlak je silný.“

Na změnách územního plánu a na případných stavebních uzávěrách se obvykle domlouvá zastupitelstvo obcí. Místní referendum bývá až jako poslední možnost, má ale větší právní sílu.

Nejdříve ho ale musí zastupitelé prosadit. V Dobříši se o to pokusí ve čtvrtek večer a v případě úspěchu by se mohlo konat společně s obecními volbami letos na podzim.

„Samozřejmě záleží na tom, jestli většina lidí má podobný názor jako my,“ dodává zastupitel Bláha.