V elegantním i divokém zámeckém parku v Ratibořicích se vrátíte do Barunčina dětství a zapomenete na čas

20. srpen 2018
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ratibořický zámek je harmonickou součástí zámeckého parku

Zámecký park v Ratibořicích založila vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská jako anglický park, který se potom dále rozšiřoval. Rozkládá se na ploše přes pět hektarů a vstupuje i do Babiččina údolí. Přechází ve volnou přírodu s lučními stromy, lesy a malými stezkami a cestami, alejemi a mosty přes řeku Úpu

 

Přírodně krajinářským parkem je celé Babiččino údolí, které se v délce zhruba deseti kilometrů táhne od České Skalice až po Havlovice. Prvním zámeckým zahradníkem byl Gottlieb Bosse, Němec z Dolního Saska. Právě on má zásluhu na vybudování anglického parku.

Poslední majitelé z rodu Schaumburg-Lippe původní parkovní verzi kněžny Zaháňské od 19. století dál doplňovali, údolí neustále upravovali, udržovali, budovali v něm zastaveníčka, vytvářeli průhledy do krajiny, vysazovali skupiny stromů, které krajinu dotvářely a celkově ho romantizovali v duchu tehdejších přírodně krajinářských parků.

Kouzelné údolí, kde se zastavil čas

„Představ si malou venkovskou usedlost, překrásnou co do tvarů, šperkovnici co do zařízení, ležící na kopci, který tvoří jednu stranu líbezného údolí, celé údolí jsou louky, jimiž protéká rozkošná říčka Úpa…“, napsal v roce 1813 Klemens V. N. L. kníže Metternich o Babiččině údolí a ratibořickém zámku v dopisu své manželce Marii Eleonoře. Jeho slova o ratibořickém zámku a okolí platí dodnes a mimořádnost místa potvrdila i spisovatelka Božena Němcová, která údolí milovala a prostřednictvím svého románu Babička i proslavila. 

„Kdyby Božena Němcová do Ratibořic neumístila svůj poutavý příběh, zámek by potkal osud stovek a tisíců venkovských panských sídel: stalo by se z něj sídlo Státního statku, nějaké firmy nebo Obecního úřadu. Spisovatelka zajistila tomuto krásnému místu nejen slávu, ale i další život,“ říká zámecký kastelán Ivan Češka a dodává, že na založení nádherného parku má největší zásluhu krásná, bohatá a duchaplná vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská, která si Ratibořice zvolila za své stálé letní sídlo. Původně barokní zámek nechala v létech 1825 - 1826 přebudovat ve stylu klasicismu a empíru a v jeho okolí založila přírodně krajinářský park, postupně rozšířený na celé údolí řeky Úpy. Nechala také vybudovat lovecký pavilon a palmový skleník. A právě skleníku tehdy ustoupilo původní Staré bělidlo, kde Barunka prožívala své dětství.

Ananasům se ve skleníku nedařilo

V parku, v blízkosti vstupu do zámku návštěvníky upoutá jezírko, které dřív sloužilo jako napajedlo pro dobytek. Dnes je to romantické zastavení v kvetoucí vegetaci, kolem kterého se dostanete k místu ještě romantičtějšímu, k tak zvanému saletu, což je zahradní salón. Sloužil pro malá občerstvení v přírodě, i pro důvěrná setkání s přáteli. Hned v sousedství je Růžový palouček, ze kterého sestoupíme k oranžérii z roku 1830. Ta se původně jmenovala Ananasový dům a dnes tam přezimuje mobilní vegetace, která v sezóně zdobí okolí zámku i interiéry. 

"Růžový palouček nebo také pahorek je místo v parku, které měla vyčleněné mladší sestra posledního majitele, princezna Alexandra, protože chtěla pěstovat růže. Tady si kralovala coby skoro zahradnice, a proto i my pokračujeme v této tradici a máme tu růžové keře. Je tu i dřevěný altán a celý lehce zastíněný pahorek sloužil především k odpočinku. Sousední oranžérii se za vévodkyně Zaháňské říkalo Ananasový dům. Dá se předpokládat, že Kateřina Vilemína tady chtěla pěstovat především ananasy, ale těm se nejspíš moc nedařilo," přibližuje Ivan Češka. 

Součástí zámeckého parku je i byt Panklových

Když obcházíme oranžérii za zadním traktem, nemůžeme minout místo, kde Barunka Panklová (Božena Němcová) doopravdy s rodiči bydlela. V suterénu budovy, které se říkalo ratejna, protože v patře byl velký sál pro ubytování sezónních pracovníků, měla rodina Panklova dvě místnosti. Podle kastelána Ivana Češky to na tu dobu zase tak špatné bydlení nebylo. Teď ale celé místo působí skličujícím dojmem. Zchátralý hospodářský dvůr včetně ratejny a tedy i bytu Panklových by se měl dočkat celkové rekonstrukce a zámecký park tak doplní další zajímavé historické zastavení.

V ratibořickém zámeckém parku a přírodně krajinářském parku v Babiččině údolí najdete bohatou výsadbu dřevin z různých koutů celého světa. Roste tam jasan americký, liliovník tulipánokvětý, nahovětvec dvoudomý nebo jedlovec kanadský. Nejhojněji jsou zastoupené lípy, buky a duby. Daří se tam i kultivaru "rohan", zahradníkem Maškem speciálně vypěstovanému červenému buku pro knížete Rohana na zámku v Sychrově. Prvním manželem vévodkyně Zaháňské totiž byl princ Rohan.

Ratibořický anglický park patří k vzácným historickým zahradám východočeského regionu. Vstup do něj je volný.

Dolů do Babiččina údolí sestupujeme z parku pěšinou, zvanou Bathildina stezka, pojmenovanou po princezně Bathildis ze Schaumburg-Lippe, která se narodila v Ratibořicích a měla údolí ve velké oblibě. Touto cestou se dostaneme na zdejší nejnavštěvovanější místa: k Rudrovu mlýnu, ke Starému bělidlu nebo k Viktorčinu splavu.

https://www.zamek-ratiborice.cz/cs

autor: VaW
Spustit audio

Spolupořadatel

Kalendář

Neděle 2. 9.
13:0014:00
Velké finále Hradozámeckého léta
Přímý přenos vyhlášení vítězů fotografické soutěže Hradozámeckého léta

Partneři