V Heřmanově Městci se můžete projít stezkou Karla Zákouckého. Vášnivého cestovatele a turisty

28. listopad 2018
Česko – země neznámá

Karel Jan Zákoucký byl vášnivý cestovatel. A to jak po krajinách cizích, tak i domácích. Byl předsedou Klubu českých turistů, který v Heřmanově Městci v Pardubickém kraji pořádal pro zájemce nejen výlety, ale i přednášky slavných Čechoslováků. Nově ho připomíná pamětní deska umístěná na školní budově na náměstí.

Karel Jan Zákoucký se narodil 21. února 1862 v Heřmanově Městci. Vystudoval pardubické gymnázium a Učitelský ústav v Hradci Králové. Vystřídal několik učitelských postů, než se stal ředitelem školy v Heřmanově Městci a později školy měšťanské. Byl velmi aktivním občanem, působil v řadě místních spolků a především rád cestoval. Navštívil například Egypt nebo Skandinávii. Z nabytých zkušeností pak psal cestopisy. Ale také povídky a novely. 

Byl přítelem Jiřího Stanislava Gutha Jarkovského, se kterým se podílel na propagování turistiky na Chrudimsku, Pardubicku a v oblasti Železných hor. Z jeho popudu byl založen odbor Klubu českých turistů v Heřmanově Městci. Členové se scházeli v místní vinárně a pořádali nejen osvětové vycházky do okolí a zájezdy do vzdálenějších míst, ale organizovali i přednášky s promítáním a besedy se známými osobnostmi. V prvních letech svobodného Československa šlo o aktivity velmi přínosné, které vedly k rozvoji turistiky v kraji.

Karel Jan Zákoucký zemřel 2. září 1925. O tři roky později mu nechali členové Klubu českých turistů postavit v lese nad Konopáčem, poblíž Heřmanova Městce, pomník. A cestu k němu vyznačili žlutými turistickými značkami. Byla to oblíbená trasa zakladatele jejich klubu, který rád chodil z města směrem na Vlastějov. Dodnes je tento pomník udržován. Navíc je u něj odpočinkové místo, cesta z Heřmanova Městce vede totiž celou dobu do mírného kopce.

Stezka k pomníku Karla Zákouckého vede kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde býval až do roku 1882 hřbitov. Je to nádherné romantické místo se starými kamennými pomníky, vytesanými z práchovického vápence. V nedalekém Vápenném Podole se totiž těžil unikátní bílý kámen, který se svého času vozil až do Vídně. Dal se dobře leštit a kvalitou překonal italské mramory. Několik pomníků má anglické nápisy. Jde o hroby rajťáků (závodních jezdců), které na zámku zaměstnávali hrabata Kinští, sami jezdci a vyhlášení chovatelé koní.  

autor: RUS
Spustit audio