V Jiráskových sadech v Hradci Králové najdete alpinum, rozárium i zbytky opevnění

17. červenec 2014
Česko – země neznámá

Hradec Králové patří k nejzelenějším městům v České republice. Není proto divu, že tam najdete hned několik rozsáhlých parků, které stojí za procházku v kterémkoliv ročním období. Za své označení vděčí Hradec zejména působení architektů Jana Kotěry a Josefa Gočára, ale i osvícených mužů na radnici, kteří koncem 19. století koncipovali moderní město a ve svých plánech našli místo i pro odpočinkové zóny.

Park na soutoku Labe a Orlice patří k těm nejstarším. Původní cíp barokního opevnění sloužil kdysi měšťanům jako zdroj potravin – choval se tu dobytek a pěstovala zelenina. Po vykoupení pozemků městem vyrostl na ploše 6,5 hektarů park se vzácnými dřevinami, a to i exotickými. K vidění jsou tam u nás běžné duby, smrky, kaštany, habry, ale třeba i japonský javor, nebo rododendrony a azalky.

Místo k relaxaci si můžete najít u záhonů letních květin, záplav hortensií, u restauračního pavilonu nebo hudebního altánu. A když projdete „tunýlkem lásky“, pozůstatkem z dob opevnění, ocitnete se v nejkrásnější části Jiráskových sadů, v rozáriu a alpiniu.

Tady po celý rok hýří obrovská skalka květy teplomilných rostlin a v kruhovém rozáriu se barvami, tvary i vůněmi předhánějí zase desítky kultivarů růží. Však se tu také každoročně koná výstava růží. Najdeme zde i na svou dobu odvážné sousoší sochaře Josefa Škody z roku 1934, které symbolizuje splynutí Orlice s Labem.

Hudební pavilon v Jiráskových sadech v Hradci Králové

Za pozornost stojí i zcela ojedinělá záležitost parku, dřevěný kostelík sv. Mikuláše Divotvorce, který sem byl převezen z východoslovenské obce Malá Poľana. V roce 1934, kdy mu hrozilo zničení, ho město Hradec Králové koupilo díky aktivitě starosty Josefa Václava Bohuslava Pilnáčka. V Jiráskových sadech byl symbolicky znovu otevřen 28. října 1935 jako pravoslavný chrám na památku československých legionářů padlých v Rusku.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m14!1m8!1m3!1d2553.5749251375205!2d15.8270444!3d50.206475999999995!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470c2b317e9c19b5%3A0xef8b01285b58df29!2zSmlyw6Fza292eSBzYWR5LCA1MDAgMDMgSHJhZGVjIEtyw6Fsb3bDqSwgxIxlc2vDoSByZXB1Ymxpa2E!5e0!3m2!1scs!2s!4v1405589574122" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.