V Kolešovicích na Rakovnicku obnovili historickou tyčovou chmelnici

Kolešovice na Rakovnicku se mohou pochlubit světovým chmelařským unikátem. V obci, kolem které leží asi 130 hektarů chmelnic, obnovili historickou tyčovou chmelnici. A místní nadšenci chtějí opravit i sousední starobylou několikapatrovou sušárnu. V ní by se měl nejen sušit chmel, ale lidé by tu mohli zažít časy chmelových brigád.

„Chtěl jsem, aby tady vzniklo něco, co už se jinde nevidí. Vidí se to v muzeích, na fotografiích. Ani na internetu se pořádně nenajde žádná zmínka o tyčové chmelnici. Proto jsem si říkal, Kolešovice, centrum chmelařské oblasti, tyčová chmelnice bude ideální prezentací našeho zlata,“ popisuje Radomír Dvořák, ředitel místní akční skupiny Rakovnicko, v jehož hlavě se myšlenka obnovit historickou tyčovou chmelnici zrodila. A to právě v obci, kde od dětství žije.

Teď je doba tradičních jarních prací, podobně jako na jiných chmelnicích v okolí.

„Je tady jediný rozdíl. Kromě masivních sloupů a drátů jsou tady jen dřevěné tyče. Veškeré ostatní práce probíhají stejně. Akorát je to vše ruční práce,“ vysvětluje Dvořák.

Do země je zasazených přesně 153 šestimetrových dřevěných tyčí. Vsazují se do ní na jaře, když začne vyrůstat chmelová réva, v tomto případě žatecký poloraný červeňák. Poprvé se tu chmel sklízel loni v září, a to podobným způsobem jako v době mezi polovinou 19. a 20. století. Zhruba v padesátých letech totiž chmelaři tento způsob pěstování opustili.

„Tyčová chmelnice je neskonalá pracnost a dřina. Nedokážu si představit, že všechna pole, která kolem Kolešovic jsou, byla chmelnicemi a že to ti lidé dokázali připravit, sázet tyče, seřezávat babky, přivazovat chmel a starat se o něj,“ říká Radomír Dvořák.

Loni z nové chmelnice sklidili asi 40 věrtelů chmele. Letos by měla být produkce minimálně dvojnásobná. Letos se i chmel nasuší a uvaří se z něj pivo.

V Kolešovicích na Rakovnicku obnovili historickou tyčovou chmelnici

Na místě, kde současná chmelnice stojí, ale v minulosti chmelnice nestála, byl tu potok. Ten se zavážel různým materiálem.

„Půdu jsme nechali vyhodnotit a má velmi dobrou kvalitu. Chmel má dobré podmínky i dostatečnou vláhu,“ uvádí Radomír Dvořák, který má spolu s několika dalšími obyvateli Kolešovic v plánu obnovit i sousední historickou sušárnu z 80. let 19. století.

Její dnešní podoba je výsledkem přestavby provedené před druhou světovou válkou. Po ní se tu chmel sušil už jenom chvíli, ale téměř všechno se tu dochovalo v původním stavu. Musí se jen opravit střecha, do které místy teče.

V historické třípatrové dvoukomorové sušárně by se chmel mohl sušit už od příštího roku. Pracovat by ale měla jen jedna komora.

V plánu je zde vybudovat funkční expozici, kde by si zájemci mohli sušení chmele sami vyzkoušet. A třeba zažít to, co lidé ještě nedávno zažívali na dodnes tolik vzpomínaných chmelových brigádách.