V laboratořích výzkumného centra v Buštěhradě fouká uragán i pálí slunce

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov

Hala, kde fouká vítr, hoří, nebo mrzne. To je nové univerzitní centrum v Buštěhradě na Kladensku, kde mimo jiné zkoumají, co všechno vydrží stavební materiály.

Nové špičkové výzkumné středisko Českého vysokého učení technického v Buštěhradě stálo skoro 700 milionů korun. Vědci tam v laboratořích zkoumají nejnovější stavební materiály a taky to, kolik toho uvedené materiály vydrží. Proto vevnitř taky někdy prší, fouká uragán nebo září umělé slunce.

Moderní nízkoenergetická budova v sousedství areálu bývalé Poldovky působí jako by tam právě přistála mimozemská kosmická loď. Podobných center je v Evropě jen několik. „Centrum je zaměřené na výzkum nízkoenergetických budov. Jsme proto vybavení celou řadou laboratoří, kde zkoušíme jak je dodaný vzorek mechanicky pevný, jaké má izolační vlastnosti nebo jak rychle hoří,“ vysvětluje ředitel centra Lukáš Ferkl.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov

Obrovská hala obehnaná kancelářemi a menšími nebo většími laboratořemi podivných tvarů i názvů. Tak vypadá vnitřek Univerzitního centra energeticky efektivních budov, jak se středisko nazývá. Například místnost pro sluneční simulátor je sedm metrů vysoká, tak aby se do něj obrovský simulátor vešel. Podle pracovníka centra Bořivoje Šourka má dvě části. „Jedna část je vlastní umělé slunce, je přidělaná na zdi, může jezdit nahoru a dolů a naklápět se. Druhá část jezdí na podlaze po kolejnicích, na tu se přidělá testovaný vzorek, což je kolektor pro přípravu teplé vody.“

Kolektor vypadá podobně jako ty, které vídáme na střechách domů nebo na polích. V centru odborníci testují už hotové kolektory od soukromých výrobců, kteří chtějí o vlastnostech svých výrobků potvrzení, anebo zkoušejí úplně nové desky, které sami vyvíjejí. „Zákazník chce vědět, jak kvalitní výrobek si kupuje. Výrobce zná výkon výrobku, ale někdo nezávislý to musí změřit,“ dodává Šourek.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov

V laboratořích se tu ale mohou testovat i celé zdi z nových materiálů a to, co všechno vydrží. Zdi se vsunou mezi dvě menší komory. „Každá komora představuje jedno prostředí – jedna venkovní prostředí, kde může být teplota od minus 20 do plus 40, ta druhá komora představuje vnitřní prostředí, to znamená byt, interiér. Kolegové, kteří to zkoumají, do té stavební konstrukce vloží spoustu čidel ať už teploty, tepelného toku nebo vlhkosti a zkoumají, jak se konstrukce chová při rozdílu teplot a tlaků,“ vysvětluje Bořivoj Šourek a dodává, že rozjezd centra sice financovala Evropská unie, časem se ale bude muset uživit samo.