V Moravském krasu můžete navštívit jeskyni Výpustek. Za války v ní byla nacistická továrna

29. únor 2020

Zatímco jiné jeskyně Moravského krasu známe díky jejich krápníkové výzdobě, jeskyně  Výpustek nedaleko Křtin na Blanensku byla v posledních sto letech drasticky změněna činností člověka. Výprava do jejích útrob tak nabídne spíš než klasickou prohlídku jeskyně výpravu do minulosti. A za poznáním, jak člověk dokáže budovat i ničit zároveň.

Mnoho lidí zná jeskyni Výpustek především jako protiatomový kryt. Ten je přitom jen menší součástí komplexu dómů a chodeb, které provází ponurá i utajovaná historie. Některá místa jsou veřejnosti nepřístupná. Tvoří je hluboká propadání, úzké a nízké chodby, nebezpečné srázy i provizorně zpevněné závaly. A také takzvaný Salmův Výpustek, kde se dochovala jediná původní krápníková výzdoba. Do těchto míst se ale dostanou pouze jeskyňáři. A ani oni stále nemají prozkoumány úplně všechny části jeskyně. Teprve v roce 2012 například objevili Janin dóm. Průzkum tak stále probíhá.

První zmínky o jeskyni se objevily už v 17. století. Podle paleontologa a geologa Rudolfa Musila už tehdy lidé jeskyni znali a prováděli tam návštěvníky, jak uvádí ve své knize "Výpustek, bájná jeskyně u Křtin". Jeskynní usazeniny ukrývaly velké množství kostí. Lidé věřili, že je mezi nimi také bájný roh jednorožce, který měl vyléčit všechny nemoci. Ve skutečnosti ale nacházeli zejména kly mamutů, anebo zuby.

Expozice Jeskyně a lidé

Výpustek se kdysi pyšnil nejbohatší krápníkovou výzdobou. S její devastací jsou spojené počáteční výzkumy jeskyňářů a paleontologů, ale také záliba Lichtenštejnů rozdávat ulámané krápníky jako suvenýry. První drastickou ránu zasadila jeskyni těžba fosfátů po první světové válce. Sedimenty ukrývaly spousty možných archeologických a paleontologických nálezů. Ale také surovinu, kterou rozvíjející se zemědělství potřebovalo jako hnojivo. Těžba tak nemilosrdně zničila značnou část důkazů o pradávné historii jeskyně.

Vojenské zájmy až na prvním místě

V roce 1938 jeskyni zabrala armáda, aby v ní vybudovala muniční sklad. Odstřílela skalní pilíře, zarovnala povrch a všechny boční chodby zazdila. O rok později Výpustek obsadili Němci a přesunuli sem výrobu součástek do motorů bojových letadel z brněnské Líšně. Ve dvanáctihodinových směnách pak v jeskyni pracovalo na 1 500 nuceně nasazených Čechů, především mladých dívek. Když válka končila, Němci před odchodem dílo zkázy završili vypálením a zdevastováním celého komplexu. Z té doby se dochovalo torzo kotelny, která jeskyni vytápěla. Němcům přitom nešlo ani tak o pohodlí pracovníků, jako spíš o životnost strojů.

Polní nemocnice

Třetí armáda jeskyni zabrala kolem roku 1960. To už byla Československá lidová armáda a ta do obrovské skalní štoly vestavěla betonový protiatomový kryt. Měl sloužit jako záložní velitelské stanoviště pro 250 důstojníků v případě atomové nebo biologické války. Byl přísně utajovaným objektem a ani vojenská posádka, která okolí komplexu hlídala, neměla o významu toho, co střeží, ponětí. Mysleli si, že hlídají sklad zdravotnického materiálu.

I po revoluci, když Česká republika vstoupila do NATO, byl kryt stále držen v pohotovosti. Až v roce 2002 armáda jeskyni opustila a celý komplex přešel pod Správu jeskyní České republiky. I v současnosti je kryt stále funkční a mohl by ochránit až 500 lidí.

Kryt, jeskyně a zajímavá expozice

V současné době si návštěvníci mohou prohlédnout vojenský kryt, dómy, ve kterých probíhala výroba, torzo obrovské kotelny a v hlavní budově také nedávno vybudovanou expozici "Jeskyně a lidé", která nabízí interaktivní obrazovky, výstavu kosterních nálezů, řadu informací o historii speleologie a také zajímavé informace z oblasti paleontologie. Jeskyně Výpustek tak nabízí úchvatnou exkurzi do historie. A díky jedinečné akustice i prostor pro pořádání koncertů.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.