V muzeu ve Chvalšinách můžete zblízka poznat unikátní vodní dílo. Schwarzenberský plavební kanál

19. březen 2019
Česko – země neznámá

Jednou z unikátních technických památek na jihu Čech je Schwarzenberský plavební kanál. Jde o šumavský vodní kanál propojující jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Große Mühl, čímž propojuje úmoří Severního a Černého moře. A kdo se o něm chce dozvědět víc a třeba se i podívat na celou jeho délku a místa, kterými prochází, může navštívit muzeum v jihočeských Chvalšinách. Jeho středobodem je expozice věnovaná tomuto technickému vodnímu dílu.

Projektantem a stavitelem Schwarzenberského plavebního kanálu byl chvalšinský rodák Josef Rosenauer. „Josef Rosenauer se narodil roku 1735 jako nemanželské dítě, což bylo v té době velké stigma,“ říká při prohlídce muzea starosta Chvalšin Jiří Borský. „Nicméně pro své velké schopnosti dostal od Schwarzenbergů možnost studovat ve Vídni a byl jim za to náležitě vděčný. Celý život pak na jejich panství pracoval a právě práce na plavebním kanálu byla jeho vděkem za tuto šanci.“

Studium ukončil v květnu 1770 s výborným prospěchem. Rok poté získal titul schwarzenberského knížecího lesního inženýra. A v roce 1774 se Josef Rosenauer stal i přísežným zemským zeměměřičem.

Schwarzenberský plavební kanál, kterému se původně říkalo Schwarzenberský průplav, je velice chytře vyprojektovaný vodní kanál procházející Šumavou. Měří 44 kilometrů a jeho raritou je 400 metrů dlouhý tunel, kterým vede poblíž šumavské osady Jelení. Díky výstavbě tohoto vodního díla bylo možné snáze a hlavně levněji dopravovat dřevo ze Šumavy až do Vídně.

Josef Rosenauer se sice slavnostního otevření kanálu nedožil, ale i tak toho za svůj život dokázal mnoho. Mimo jiné se zasloužil i o zřízení podobného plavebního kanálu pro plavení dříví na řece Aist v Horním Rakousku. Stal se také čestným občanem Prahy i Vídně. Jeho jméno nese i planetka Rosenauer 85389, objevená 22. srpna 1996 Janou Tichou a Milošem Tichým na hvězdárně Kleť.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.