V Novohradských horách rostou nejstarší chráněné evropské pralesy. Hojnovodským se můžete projít

„Mému inspektorovi Františku Železnému! Při své dnešní pochůzce v polesí lužnickém našel jsem trať II. hlavního dílu mezi pasekami č. 10 a 20, mezi potokem Almbach a hranicí, jako prales, vzbuzující obdiv a úctu svým stavem. Vzhledem k tomu, že lesy těchto vlastností budou známy brzy jen z historického líčení, rozhodl jsem se zachovat zmíněnou lesní část jako památník dob dávno minulých názornému požitku pravých přátel přírody, vzdáti se v ní veškerého lesohospodářského těžení a přikazuji Vám, abyste dalšími rozkazy uvedl tuto moji vůli v skutek, aby v této části žádné dříví se nekácelo, stelivo nehrabalo a drobné dříví nesbíralo, zkrátka, aby vše bylo ponecháno v dnešním stavu.“

Tímto proslulým dopisem z roku 1838 vyhlásil hrabě Jiří Buquoy, vlastník rozsáhlých lesů na česko-rakouském pomezí, první přírodní rezervaci na evropském kontinentu.  Podle popisu místa se jednalo o území dnešního Žofínského pralesa v Novohradských horách. Ten je v současnosti veřejnosti nepřístupný.

Několik kilometrů od něj se ale nachází ještě jeden prales, a to v Hojné Vodě. I jeho území dříve patřilo Buquoyům, a i když o něm není v dopise ani zmínka, má se za to, že jeho ochrana začala rovněž v roce 1838.

Během následujících let to ovšem zmíněné pralesy neměly lehké. Přece jenom byly plné dřeva, které znamenalo ekonomický profit. A tak se jejich území zmenšovalo a občas, v dobách světových válek, se v nich i těžilo. Také většina věkovitých stromů z dob Buquoyů vzala za své, protože jednoduše dožila své staleté životy. Ale i tak v zapadlém koutu Novohradských hor vznikly ojedinělé lesní porosty, s jejichž obdobou se ve střední Evropě setkáte jen stěží.

Pralesem Hojná Voda prochází necelé tři kilometry dlouhá naučná stezka, ze které je možné se kochat divokou krásou přírody. Na jedenácti zastaveních se seznámíte s druhovým složením pralesa, s jeho historií nebo mapováním. Trasa není v terénu značena, je proto dobré vybavit se na výlet mapou.