V ostravské zoologické zahradě si můžete prohlédnout kostry dávno vyhynulých zvířat

12. září 2019

V ostravské zoologické zahradě se zabydlely kostry. Ovšem ne ledajaké. Většina z nich totiž představuje dávno vyhynulá zvířata. A další pak třeba živočichy, které v zoologických zahradách nelze chovat. Všechny modely jsou samozřejmě opatřeny vysvětlujícími tabulemi. Podívaná na ně je fascinující a zároveň trochu děsivá.

Šavlozubec, jeskynní medvěd, veledaněk či Phorusrhacos zvaný „hrůzopták.“  Ti všichni obývali naši Zemi ještě před tím, než se své nadvlády nad ní definitivně ujal člověk. Ať už vlivem jeho činnosti nebo kvůli klimatickým změnám tito tvorové dávno vymřeli. Jak vypadali a jak byli velcí, to dnes víme pouze z nalezených kosterních pozůstatků.

Zoologická zahrada a botanický park Ostrava, tak jako všechna podobná zařízení, plní mimo jiné i funkci vzdělávací. Lidé se tam tak nechodí dívat pouze na živá zvířata, ale měli by si zároveň uvědomit, jak křehká je hranice, kdy určitý živočišný druh začne mizet z naší planety. A právě kostry vyhynulých zvířat jsou jakýmsi mementem. V ostravské zahradě jsou k vidění samozřejmě plastové modely, aby vydržely jednak povětrnostní podmínky, jednak i doteky rukou zvědavých návštěvníků.

Jedním z rodiny kostlivců v ostravské zoo je model kostry mamuta srstnatého. Vyráběli jej čtyři sochaři. Předlohou jim byla kostra mamuta nalezeného u německé obce Bornau. Při procházce zahradou na něj narazíte před venkovním výběhem pavilonu slonů indických, s nimiž je geneticky spřízněn.

Vůbec první kostrou, kterou si v historii ostravské zoo mohli návštěvníci prohlédnout, je však kostra opravdová. Patří hrošici Róze, která zde žila od roku 1967. A sloní samička Sumitra, která se v zoo narodila v roce 2014 a která se nikdy nenapila mateřského mléka a po dvou letech náhle uhynula, se také s nadsázkou vrátila domů. I její kostra je vystavena u pavilonu slonů. Ale na rozdíl od modelů je pro jistotu umístěná za sklem.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.