V ostravském Dole Michal vypadá všechno tak, jako by horníci odešli teprve včera
V ostravském Dolu Michal se černé uhlí netěží už od roku 1993. Přesto to v něm stále vypadá, jako by z něj horníci odešli teprve včera. Při jeho návštěvě máte pocit, že se stroje každou chvíli znovu rozhučí, ze šachty vyjedou umounění horníci a hlučně vtrhnou do šaten. A právě v tom spočívá kouzlo této unikátní technické památky.
Řetízkové šatny, které jsou dodnes plné ve výšce zavěšených pracovních mundúrů i civilního oblečení, dodnes ovládá dokonce i lehce štiplavá vůně. Zůstala tu po hornících, kteří naposledy z dolu vyfárali v roce 1993. Tehdy se ovšem jmenoval Důl Petr Cinger. Už o dva roky později byl pro svou unikátnost prohlášen za Národní kulturní památku a pod správnou Národního památkového ústavu zpřístupněn veřejnosti.
První jámy na těžbu černého uhlí byly na území ostravských Michálkovic vyhloubeny už v roce 1843 a jedna z nich byla hned nazvána Michael podle významného báňského odborníka Michaela Layera. Posléze důl koupila Severní dráha císaře Ferdinanda a v jejím vlastnictví zůstal až do znárodnění v roce 1945.
Podobu, jakou mohou návštěvníci obdivovat dnes, získal důl při přestavbě v letech 1912 až 1915. Parní pohon důlních strojů byl tenkrát vyměněn za elektrický. A právě strojovna je dnes největší chloubou a klenotem Dolu Michal. Stále častěji je také místem, které pro svůj svatební obřad vyhledávají mladé páry dychtící po autentické industriální atmosféře.
Jak říká kastelán Dolu Michal Alexandr Zaspal, všichni jsou hrdí na to, že se v areálu této národní technické památky nic nemění. Přesto tu čas od času zpřístupní novou expozici. Letos třeba otevřeli pokladnu s dobovým trezorem, ve kterém bývaly uzamčeny peníze na mzdy horníků. Pravidelně se zde konají také výstavy, koncerty a festivaly. Více informací o otevírací době, programu i historii Dolu Michal najdete na www.dul-michal.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
