V pašijovém týdnu vrcholil půst. Jedlo se méně a jídla se nemastila
V „pašijovém“ týdnu se dělávala povřísla, aby myši nežraly obilí. Také se omezoval jídelníček, protože vrcholil půst. Postili se všichni domácí. Jedlo se méně a jídla se nemastila. Méně se nakládalo i dobytku a drůbeži. Hospodář přestal kouřit a šňupat.
Čtěte také
„Typickým velikonočním jídlem je nádivka s přísadou nejrůznějších zelených bylin, ať už je to popenec, jahodník nebo kopřiva, aby se na jaře tělo pročistilo. Potom to byla samozřejmě vařená vejce v nejrůznějších úpravách a beránek,“ vysvětluje Miroslava Jouzová z kouřimského skanzenu.
Jedním z důležitých symbolů Velikonoc jsou také kočičky. „Kočičky jsou ratolesti jívy, které vlastně v našich zemích nahrazují palmové ratolesti,“ vysvětluje ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink. „Kočičky se světí na Květnou neděli, což je neděle před Velikonocemi, která vlastně zahajuje ten „svatý“ nebo „pašijový“ týden. Jsou připomínkou vjezdu Kristova do Jeruzaléma, kdy ho lidé vítali právě palmovými ratolestmi.“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
