V podzemí nikdy nesmíte zpanikařit, říká jeskyňář Alexandr Komaško

Pokud se během letošního parného léta vydáte schladit se do jedinečných Koněpruských jeskyní, možná potkáte jeskyňáře Alexandra Komaška. Správu Koněpruských jeskyní vede už od roku 1992.

Chráněná krajinná oblast Český kras - Koněpruské jeskyně|foto:Karolína Burdová, Český rozhlas

Za dobu svého třicetiletého působení v nejdelších jeskyních v Čechách se především věnoval jejich výzkumu a zjišťování nových geologických poznatků. Původně totiž vystudoval Průmyslovou školu geologickou a hornickou v Příbrami. V rámci výuky geologie jezdíval se školou do jeskyní, které si už jako student velmi oblíbil a od roku 1964 ve volném čase jeskyňařil.

Jako zaměstnanec národního podniku Geofyzika nejprve po celé republice prováděl geologický průzkum pomoci fyzikálních metod. Takto prozkoumával především štoly. Byly to cenné zkušenosti. Když po roce 1989 přišla příležitost pracovat i v jeskyních, neváhal.

Jeskyňáře dělal v Česku i na Slovensku

I v oblasti Českého krasu Alexandru Komaškovi vděčíme za mnohé. Kromě nových významných geologických objevů v Koněpruských jeskyních našel pokračování četných již zpřístupněných jeskyní. Ale i jeskyně zcela nové, kterým dal s velkou nadsázkou jména podle okolností, za kterých je objevil.

Alexandr Komaško - jeskyňář, který od roku 1992 vede Správu Koněpruských jeskyní.jpg|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Tak máme v Českém krase díky Alexandru Komaškovi jeskyni Elektrifikační i Vítěznou. Objevil jí 5. listopadu při otevření geologického závrtu, pod kterým byla nádherná jeskyně.

Elektrifikační byla naopak odhalena při elektrizaci tratě. Při odstřelu se objevila část podzemních prostor. Jejich další pokračování pak odhalil právě Alexandr Komaško.

Jeskyně Kontrarevoluční je naopak pokračováním již existující drobné jeskyňky. Nikdo netušil, jaká krása se nachází za ní. Nicméně okolnosti objevení těchto dalších skrytých podzemních prostor nás vrátí do atmosféry srpnových dní roku 1969. Hlídač totiž na jeskyňáře povolal tehdejší Veřejnou bezpečnost, protože se domníval, že jsou kontrarozvědka a mají sebou zbraně. To ale nejsou ty nejnapínavější okamžiky, které Alexandr Komaško v jeskyních prožil.

Dobrý orientační smysl může jeskyňáři zachránit život

Ačkoliv má skvělý orientační smysl a tvrdí, že bez něj by se pod zem do neznámých prostor nikdo neměl vydávat, několikrát se dostal do svízelné situace. A to jak sám, tak ve skupině dalších kolegů. Problém byl, že mu nemohli přijít na pomoc, protože netušili, kde se v podzemí nachází. Z hloubky 20 metrů se k nim totiž dostával jinou průrvou.

Koněpruské jeskyně ukrývají zajímavé útvary jako jsou tyto Varhany|foto:Alexandr Komaško

Jindy se zase snažil vrátit puklinou, která byla o 30 m jinde než ta, kterou do nově objevené jeskyně přišel. V těchto situacích závisí život jeskyňáře na tom, jak dalece dokáže zachovat klid. Pokud panikaříte, je zle. Důležité je si říci: „Když to šlo sem, musí to jít i zpět,“ zklidnit se, zamyslet a cestu pak najdete. Zkoušet jednu průrvu po druhé nemá smysl. Akorát se už definitivně ztratíte.

Ani přes tato nebezpečí Alexandra Komaška vášeň pro objevování nového neopustila. Kam ještě chce vyrazit? Celý život rád jezdíval i na Slovensko do oblasti planiny Horný vrch, kde strávil několik svých dovolených zkoumáním jeskyní. Věří, že právě v této oblasti je ještě stále mnoho dosud neznámých podzemních krás.