V pražském Klementinu chladí knihy vodou z Vltavy. Horko by mohlo vzácné dokumenty poškodit

Před vedrem se v těchto dnech chrání lidé i zvířata, možná ale překvapí, že vysoké teploty vadí třeba i knihám. Knihovny a archivy proto chrání publikace a dokumenty v prostředí, kde je stabilní teplota a vlhkost. Co když ale venkovní teploměry ukazují dlouhodobě nad třicet stupňů Celsia jako právě teď? V pražském Klementinu na to mají důmyslný systém chlazení.

„Procházíme Platnéřskou ulicí vedle budovy Klementina a před sebou vidíme betonové plochy, což jsou místa, kde ústí kolektor do podzemí Klementina. Ten přivádí vodu z Vltavy, která se v těchto dnech používá jako chladicí médium. Tedy ne jen v těchto dnech, ale teď je to aktuálnější než kdy jindy,“ popisuje Martin Kocanda, generální ředitel Národní knihovny.

„Teď přecházíme Křižovnickou ulici, vlastně jsme opustili roh Klementina a míříme přímo k Vltavě. Jsme pár desítek metrů od Karlova mostu. Jímací zařízení není až tak hluboko pod povrchem, co je ale důležitější než teplota vzduchu v zařízení, je aktuální teplota vltavské vody, která má v současné době kolem 15 stupňů,“ pokračuje.

Teplota v depozitáři

Z jímací místnosti se vracíme zpátky na povrch. „Průtok zařízení, když fungují obě dvě sací čerpadla, je až 145 metrů kubických za hodinu. To, co vytéká z potrubí, je vlastně už ohřátá voda, která se vrací z chladicího systému z Klementina,“ dodává generální ředitel Národní knihovny.

„V této části Klementina je uložena Slovanská knihovna. To znamená, že jsme v prostoru, kde dochází k ochlazování vltavskou vodou. Je to prostor, který slouží jako depozitář. Je to nejbezpečnější část Klementina," přibližuje v podkroví knihovny „technický dozor“ Jaroslav Forman.

Teplota v depozitáři se pohybuje kolem 17 až 20 stupňů. Maximum by nemělo překročit hranici 26 stupňů.