V rodišti lupiče a vraha Grasela dodnes stojí šatlava, kde byl jako dítě vězněn se svou matkou
Nové Syrovice by byly poměrně nenápadnou obcí na Vysočině, kdyby neměly jednoho slavného rodáka. Žil tam člověk, jehož příjmení dodnes zůstalo v českém slovníku jako označení pro velkého darebáka. Johann Georg Grasel, nebo počeštěně Jan Jiří Grázl, se tam narodil v roce 1790.
Johann Georg Grasel se narodil do rodiny rasa. Rasovna stávala na břehu rybníka. Dnes už původní domek nestojí, na jeho místě je teď jiný. Graselovi byli velmi chudí a otec i matka bývali za své prohřešky vězněni. S matkou byl v syrovické šatlavě už v devíti letech i malý Johann. Mimochodem, ona šatlava stojí dodnes. „Otec se dostal až do věznice v Brně na Špilberku, v pozdější době tam byla uvězněná i jeho maminka,“ říká starosta Nových Syrovic Oldřich Svoboda.
Malý Johann byl poslán zpět do Syrovic, kde se o něj měla postarat vrchnost. Ta se ale nestarala, a tak se chlapec živil, jak uměl. Po letech sám říkal, že kdyby se o něj vrchnost postarala, nemusel dojít až na šibenici. O Graselových činech dodnes kolují mezi lidmi pověsti. Neváhal vykrást obecní pokladnu a často používal i pasti. „O svačinu nebo otýpku dřeva připravil starou bábinku v lese a ještě ji usadil na pařez na nějaké napínáčky,“ popisuje jeden z případů starosta. Časem došlo i na vraždy, prokázané mu ale byly asi jen tři.
Místy, kde syrovický lump řádil, dnes vede Graselova stezka. A protože měla jeho zlodějská banda opravdu velký záběr, najdete podobné stezky i na jihu Čech a pár dokonce i v Rakousku. V Dobersbergu byl totiž Grasel dopaden.
Nové Syrovice se také mohou pochlubit jednou kulinářskou specialitou. Říká se jí Grázlův mls. Místní s ní dokonce v roce 2007 vyhráli soutěž o nejlepší bramborový pokrm kraje Vysočina. Pokud byste měli chuť ji vyzkoušet, recept najdete na stránkách obce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
