V Táboře opět můžete cítit vůni sladu a mláta. V Muzeu pivovarnictví se pivo poznává i vaří

10. prosinec 2018
Česko – země neznámá

Když se jihočeské město Tábor v 15. století stalo plnoprávným královským městem, získali jeho měšťané od Jana Lucemburského výsadu vařit pivo. Od 17. století pak fungoval v prostorách táborského gotického hradu pivovar, který zanikl na začátku osmdesátých let minulého století. Dnes se zásluhou táborské Střední školy obchodu, služeb a řemesel a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky vaření piva do jihočeského města vrátilo.

Na sklonku roku 2015 totiž škola otevřela ve sklepeních domu číslo 5 na hlavním Žižkově náměstí Muzeum pivovarnictví. Expozice mapující historii piva v Táboře je ojedinělá tím, že je její součástí funkční spilka, varna a stáčírna. V muzeu se díky tomu od roku 2018 vaří pivo, které je možné ochutnat v restauraci nad ním. Pojmenováno je Lichvice, podle příjmení Martina Lichvice, soukeníka, který dům vlastnil na začátku 16. století.

Muzejní expozice přibližuje historické i moderní pivovarnictví. Návštěvníci v ní najdou historické pivní sklenice, etikety a cedule zaniklého táborského pivovaru, které muzeum zakoupilo od jeho posledního ředitele.

Atmosféru pak podtrhují i dobové fotografie z ateliéru Šechtl a Voseček, jehož historie sahá až do šedesátých let předminulého století. Fotografie z dílny několika generací rodiny Šechtlových připomínají zaniklou tvář Tábora. A nechybí samozřejmě ani snímky zaniklého pivovaru z doby jeho největší slávy.

V muzeu jsou během roku pořádány přednášky, autorská čtení a sezónní výstavy. Muzeum pivovarnictví je otevřeno celoročně, aktuální otevírací dobu najdete na webových stránkách muzea. Pivo je možné ochutnat také po celý rok, v restauraci v nadzemním podlaží.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.