V tunelu Blanka už nevjedete do kaluže vody. Speciální výplň vyřešila největší problémy s těsněním konstrukce

Čtěte také

Začala stavba Štvanické lávky, která propojí Holešovice a Karlín. Při povodni se nadzvedne a nepůjde posprejovat

Jeden z techniků právě šedesáticentimetrovým vrtákem z vysokozdvižné plošiny navrtává zeď tunelu. Jeho kolega vzápětí do vzniklého otvoru vtlačuje zvláštní polyuretanovou pěnu. „Je to chemický materiál, který je tekutý a reaguje na styk s vodou, nafoukne se jako klasická montážní pěna. Tím, jak se nafoukne a rozepne, tak vytěsní ten prostor a zabrání té vodě prostupovat,“ vysvětluje technický ředitel projekční firmy Satra Pavel Šourek.

Zcela zabránit průsakům vody nelze

Průsaky podzemní vody se začaly objevovat hned po otevření tunelového komplexu Blanka v roce 2015. Pro stavby takového typu je to běžné. V některých místech se ale voda dostávala do tunelu ve velkém množství. I proto bylo nutné opravy dělat průběžně. Pokud by se na vozovce objevil větší proud vody, mělo by to vliv na bezpečnost v tunelu, ale to by se teď už dít nemělo. Snížil se totiž i tlak vody.

Čtěte také

V Praze se opět svezete trolejbusem. Začala stavba trolejbusové trati z Palmovky do Čakovic

Úplně zabránit prosakování vody ale dlouhodobě možné není. Jednak proto, že je část komplexu Blanka pod úrovní hladiny Vltavy, a pak taky kvůli způsobu konstrukce, doplňuje Pavel Šourek: „Když si to představíte jako korálky navlečené na sobě, každý ten prstenec je samostatný, ten betonážní. A teplotou, v zimě, v létě, se ten beton, všechny ty konstrukce roztahují. Když tam je nějaká díra v té izolaci nebo se ta spára znova otevře, tak je potřeba se k tomu vrátit.“

Utěsnění tunelu speciální pěnou by ale mohlo podle náměstka pro dopravu Adama Scheinherra z uskupení Praha Sobě zabránit zásadním problémům s průsaky vody v tunelu Blanka na několik příštích let.