V Ústí nad Labem stojí čtvrtá nejšikmější věž na světě, odchýlená je o více než dva metry
Jediná na sever od Alp a čtvrtá na světě. Přesně to platí o věži - zvonici kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem. Je totiž nejšikmější věží ve střední Evropě a čtvrtou nejšikmější věží na světě vůbec.
Ty šikmější věže ale nedosahují její výšky, která činí úctyhodných 65 metrů. V žádném případě ovšem nejde o to, že by zdejší stavitelé byli takoví neumětelové, právě naopak. Ale vezměme to popořádku.
Roku 1318 získalo město Ústí druhý kostel – nedaleko prvního kostela zasvěceného sv. Vojtěchovi vyrostl chrám Nanebevzetí Panny Marie. Zle mu daly zabrat husitské války, ostatně stejně jako celému městu. Husité město v roce 1426 vypálili a kostel pobořili a až v roce 1452 začali Ústečané s jeho opravou. Protáhla se na skoro 80 let, až do roku 1530.
Díky průmyslovému rozvoji v 19. století město slušně zbohatlo, a tak na konci století přistoupilo i k renovaci kostela Nanebevzetí Panny Marie. Nebyl problém povolat k tomu tehdy mimořádně úspěšného restaurátora a architekta Josefa Mockera. Dost možná při tom hrálo roli i to, že Mocker se narodil v Cítolibech na Lounsku a střední školu studoval v Litoměřicích, takže kraj dobře znal.
Své odborné kvality už tenkrát předvedl při práci na opravách a přestavbách takových objektů, jako je katedrála sv. Štěpána ve Vídni, hrady Křivoklát a Karlštejn a později i při dostavbě chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Ústecký kostel získal po renovaci výrazně neogotickou podobu a sloužil svému účelu až do osudného dubna roku 1945.
Kostelu se stalo osudným bombardování Ústí nad Labem v dubnu 1945
Odpoledne 17. dubna 1945 provedlo americké letectvo nálet, který trval 17 minut. Další, ještě ničivější, přišel o dva dny později. Celkem 54 letadel v osmi vlnách bombardovalo město po dobu 25 minut. Dvacet procent centra bylo srovnáno se zemí. Představu dává i údaj, že zničeno bylo 572 domů a na skládky bylo odvezeno víc než 303 tisíc kubíků sutin.
V bezprostřední blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie dopadly tři bomby a čtvrtá, nevybuchlá prolétla střechou. Tohle bombardování odnesl kostel vychýlením hlavní věže o zhruba dva metry od kolmé osy.
Budeme-li nyní hovořit o záchraně kostela, je nutné složit poklonu poválečným zedníkům a zachráncům – betonové injektáže a celkové zabezpečení provedli tak důkladně, že věž na počátku tisíciletí bez jakékoli úhony přežila i stavební hemžení ve své bezprostřední blízkosti. Ze tří stran kostel obklopilo rozsáhlé obchodní centrum a budiž ke cti tehdy velmi diskutovaného projektu, že díky jeho proskleným stěnám je možné si tento unikát dobře prohlédnout.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
PRŮZKUM: Velikonoce jsou pro Čechy hlavně symbolem jara. Tradice se nejvíce dodržují v Praze
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Pastoral Brothers: Význam Velikonoc je o naději v beznaději. I když přijde to nejhorší, život pokračuje
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků