V zimním mlhavém období vypadá středočeská zřícenina Vrškamýk tajuplně
Zřícenina hradu Vrškamýk se tyčí přímo nad městečkem Kamýk nad Vltavou. Vznik hradu můžeme datovat do doby vlády českého krále Václava I. Nejstarší písemná zmínka o něm nese datum 31. července 1236.
Vrškamýk byl v době vzniku výstavným královským hradem se dvěma věžemi a ve středověku představoval nápadnou dominantu přilehlého vltavského údolí. Při výběru místa pro stavbu hradu hrála velkou roli plavba a vybírání cla na řece Vltavě, jejíž tok mohl být sledován z hradního návrší, které bylo ve své době kvůli bezpečnosti zcela odlesněno a tyčilo se nad úrovní Vltavy ve výšce více než 80 metrů.
V bezprostřední blízkosti hradu také procházely důležité komunikace – například od západu sem směřovala frekventovaná cesta, která byla odbočkou proslulé Zlaté stezky mezi Prahou a Salzburkem. Z Vrškamýku se proto poměrně rychle stalo ústřední místo velkého správního okrsku levého břehu Vltavy až po Brdy a jeho provoz zajišťoval sbor privilegovaných královských služebníků.
Vrškamýk se stal útočištěm pro mnoho významných ponovníků našich dějin
Vrškamýk obýval jak Václav I., tak jeho syn Přemysl Otakar II. Během opravy Pražského hradu tu pobýval i král Václav II., a dokonce tu podepsal některé důležité listiny. Za vlády Lucemburků ale Vrškamýk začal postupně chátrat nejen vlivem statických problémů. Císař Karel IV. svou pozornost zaměřil na stavbu pokladnice korunovačních klenotů – hrad Karlštejn.
Kamýk byl pak dáván jako zástava různým šlechtickým rodům, zejména Rožmberkům, Lobkovicům a Pernštejnům. Po bitvě na Bílé hoře byl Vrškamýk zkonfiskován a v roce 1623 ho získala Polyxena Lobkowiczová z Pernštejna, která jej připojila k panství Vysoký Chlumec. V držení rodu Lobkowiczů byla zřícenina hradu Vrškamýk až do pozemkové reformy v roce 1922.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kaderka nás měl za nepřátele a lháře. Kdo s námi mluvil, ten na to doplatil, popisuje reportér Janoušek
-
Paliativní péče a eutanázie jsou spojené nádoby. Zákon je však třeba nastavit přísně, říká senátorka
-
Máme potřebu hledat střední cestu a nevyčnívat, ale proč nebýt ambiciózní, říká ekonomka
-
Hokejisté Pardubic jsou krok od zisku trojefe pro mistra extraligy, v pátém zápase porazili Třinec 3:0