Valný

Tak si popovídejme o jazykovém zákulisí slov valný a nevalný. Nejprve význam. Na prvním místě Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že valný je "velký, značný" a jako příklady vybírá věty: "valná většina přítomných hlasovala proti", "není v tom valný rozdíl", "stál valnou dobu bezradně" a několik dalších. Za druhé se slovo valný používá, a to výhradně v záporných větách, ve významu vyhovující kvalita, uspokojivá hodnota. Zde si můžeme uvést příklady "nemá valné zdraví," či "neučinil na mě valný dojem". Se třetím významem našeho slova dojdeme ke zmíněné valné hromadě, valný totiž také znamená "zahrnující všechny členy", "konaný za potenciální účasti všech členů". Čtvrtý význam, který slovník uvádí s poznámkami "poněkud zastaralé, knižní", nám pomůže zjistit původ slova valný v předchozích nezastaralých významech. Za čtvrté je totiž valný "mohutně se valící, tekoucí, plynoucí silným proudem".

Michal Novotný

Takže valný je původně valící se, a protože sloveso valit používáme jen o velkých, mohutných věcech, dostalo slovo valný význam velký, značný. Což je také původní význam výrazu valný ve spojení valná hromada; to původně byla schůze, které se zúčastnilo velké množství lidí. Do příbuzenstva patří i výraz zavalitý, původně snad mohutný, tak trochu se valící člověk. Také příslovce valem ve významu hromadně, houfně patří do rodiny. To vzniklo, jak píše Jiří Rejzek od staršího val, vlna, příval, které bylo ze slovesa valit. A ještě jeden příbuzný tu je - moravské valit ve významu žvanit, tedy hodně, takříkajíc valně mluvit. Pokud jde o slůvko nevalný, etymolog Václav Machek soudil, že to bylo v jazyce dřív než jeho opak valný. Že nejdřív se o nepočetném, nevýznamném a chatrném říkalo, že to je nevalné, tedy nevalící se, a z toho že "bylo vyabstrahováno" valný. Na závěr co nejstručněji o původu samotného slovesa valit. Je to slovo všeslovanské z indoevropského kořene uol- kroutit, vinout.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz